pondělí 6. července 2015

Naprosto originální

...byla svatba Moniky a Jirky. 

Monika je moje spolužačka ze základky a přemluvila mě k nafocení jejich svatby. Letos jsem svatby ještě fotit nechtěla, ale pár těch hradeckých jsem nakonec vzala. A jsem za to ráda. 

Posuďte sami, tohle byla prostě nádherná svatba. Skvěle promyšlené a ladící dekorace, které nevěsta sama vyráběla. Velkým překvapením byly fotky místo jmenovek, které byly vyrobeny podle reálné dobové fotky z hradeckého atelieru z první republiky. Fotky byly tvořené sítotiskem. Nevěsta měla i originální kytici a občerstvení bylo výborné a formou rautu. 





Obřad se konal v našem krásném muzeu. Je tam úžasná atmosféra a pro fotografa skvělé světlo. Na hostinu se přejelo do pevnosti Josefov

Jak jste si mohli všimnout, svatebčané byli oděni do dobových uniforem, protože je toto téma spojuje nejen zájmem, ale i profesně. Nevěsta byla nádherná, usměvavá, okouzlující. Jen úsměv jí na chvilku přešel při odjezdu na obřad (což se vůbec nedivím), kdy se musel na poslední chvíli změnit plán a já (jako hlavní fotografka, která má ráda všechno v klidu a ráda si všechno na místě nachystá) jsem jí honem, honem šněrovala do šatů:). Přijelo se pozdě, ale na nevěstu se naštěstí počkalo:-D. Nechybělo tedy menší napětí, ale od té doby už šlo všechno v největší pohodě. 

Jsem ráda, že jsem byla i hostem a ještě teď jsem plná dojmů. Svatba může být úplně tradiční, nebo naprosto originální. Nebo kombinace obojího. Ale hlavně se mi líbí, když do ní snoubenci vtisknou něco, co je jim vlastní - a tady to bylo krásně vidět. 

Jaká byla vaše svatba? Byli jste hostem na nějaké zajímavé svatbě? Já se ráda zmíním o té naší, ale až v srpnu, to máme výročí:).

L.

5 komentářů:

  1. Milá Luci, nádherné fotky, atmosféra...toto je i můj šálek kávy... a až si mého muže jednou vezmu :-) vím, koho požádám o focení :-) .. .Věrka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to by mi bylo ctí!:) Moc děkuju, Věrko;-). Měj se krásně!

      Vymazat
  2. Ahoj Luci, povedená svatba, moc se mi to líbí, hlavně to, že novomanželé vtiskli do svatebního dne kus sebe. Cítili jsme to s mým mužem stejně a svou lásku k přírodě jsme se snažili vyjádřit prostřednictvím zvoleného místa pro obřad, nadekorovanou svatební tabulí i sálem, kde se pořádala hostina, slavobránou z barevného podzimního listí a větví, kterou den před obřadem a i svatební ráno dělal a dodělával můj nastávající... Jmenovky byly sušené lístky, vázy z vydlabaných dýní a dort nazdobený listy z mandlovky, na stole sušená kukuřice, kaštany a žaludy. Byl říjen, strašná zima a prvně toho roku padal sníh. Promokli jsme už na obřadu a ani se nemohli venku fotit. Vzali jsme se a já na to nezapomenu, ta svatba byla NAŠE. Těším se na příspěvek o Tvé svatbě a přeji hezký den, Veronika. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Verčo, to zní opravdu nádherně! Až na tu zimu:). Ale aspoň je na co vzpomínat:). Ony i ty nedokonalosti a menší stresový situace tomu něco vtisknou a člověk si to pak připomíná i po letech. My měli menší stres s odvozem na obřad, to bylo taky zajímavý. A myslím, že jsme do tý svatby taky dali kus z nás - konalo se to tam, kde to máme nejradši. Přesně v našem stylu:).

      Vymazat
  3. Luci, krásné fotky! Ostatně jako vždy...a svatba vypadá moc krásně stylově :))

    OdpovědětVymazat

Děkuji za komentář!