Aby se neřeklo, že zanedbáváme tradice, nesmí chybět článek o Velikonocích. My tyhle svátky nikdy moc neprožívali. Ve městě se s tou pravou velikonoční atmosférou nesetkáte, není tu ta potřebná komunita. Jako malá jsem nesnášela Velikonoční pondělí. Už od brzkého rána u nás zvonili koledníci, u šlehání pomlázkou, jakkoli to bylo symbolické, jsem trpěla a bylo mi trapně. Spíš se u nás radši ani neotevíralo. Já jsem se vždycky dost styděla. S maminkou jsme ale vždy pekly beránka a zdobily vajíčka, to jsem si užívala od malička. Že to postrádá původní smysl? Asi ano, ale my si z tradic vybíráme to, co se nám líbí. A tak to s dcerou zatím děláme taky tak, spíš jen symbolicky, v rodinném kruhu. Kluci za ní ještě nechodí a ona se k tomu ještě nevyjadřuje. Uvidíme, jak se to vyvine v budoucnu.
Letos jsem zaznamenala celkem dost kritických reakcí ohledně genderových stereotypů, hlavně v diskusích na Facebooku. Myslím, že na Velikonocích jako takových není nic špatného, mají svou symboliku, neurážejí ženy. Spíš je někdo neumí slavit citlivě a v mezích slušnosti, což jim dává jiný punc. A někdo je prostě nechce slavit vůbec. Je to o nás - jaké si je uděláme, takové je máme.
Vajíčka se rozdala a snědla i tak. Byla barvená přírodně - červené zelí, kurkuma, cibule, řepa. A ta světle zelená barvila slepice sama:).
Recept na beránka už na blogu je, ale přidala jsem vajíčko a znovu ho vyfotila:
1 a půl hrnku polohrubé mouky
3/4 hrnku cukru
1/2 hrnku mléka
1/2 hrnku oleje
4 vejce
1 prášek do pečiva
kandované ovoce podle chuti
Šlehám bílky a žloutky s cukrem zvlášť (ale nemusí to být), jinak je postup úplně klasický. Co se týče pečení, tak záleží na troubě. Já peču na 180°C okolo 50 minut v dobře vymazané a vysypané silikonové formě, zkouším špejlí. Můžeme polít čokoládou (vydrží déle vláčný), nebo pocukrovat.
L.
