středa 30. března 2016

Mazanec

Ano, už je po Velikonocích, ale slíbila jsem, že dám na blog recept na mazanec. Bude se hodit na příští rok. Letos jsem totiž dělala všechno na poslední chvíli. 

Vyzkoušela jsem nový recept a mazanec nám moc chutnal, takže určitě zařadím do rodinné kuchařky. Také jsem ho poprvé pletla jako věnec. Je to takové efektní, byť správně má být s křížem. 

Recept jsem objevila ZDE a je od Evy Mácové. Udělala jsem ale pár změn, tak ho radši přepíšu...


Mazanec

250ml mléka
2 vejce
120g másla (s Herou nepeču)
120g cukru krupice
580g hladké mouky
pytlík sušeného droží
malinká lžička soli
vanilka
bio citronová kůra
mandle celé loupané
rozinky (můžete naložit do rumu, já to nedělám)
+ vejce na potření před pečením
+ můžete přidat trošku rumu (já nedávám)

Těsto si připravíme jako obvykle - s kváskem, vejce vyšleháme s cukrem...přidáme vše ostatní a na závěr mandle a rozinky (podle potřeby, já dávám hodně). Necháme vykynout. Pak si těsto rozdělíme na dva díly, menší a větší (jedna třetina a dvě třetiny), které dále rozdělíme na tři dílky (nebo na dva a tři), abychom z nich mohli uplést copany. Je to jako s vánočkou, velký copan dolů, malý nahoru. Copany točíme do kruhu rovnou na plechu s pečícím papírem a doprostřed dáme zavařovačku nebo hrnek (také s pečícím papírem okolo), aby kruh hezky držel tvar. Necháme ještě podruhé trochu vykynout, potřeme vejcem a dáme péct. Někdo peče kynuté s počáteční vysokou teplotou a pak stahuje, mně se toto nedaří. Já troubu roztopím zhruba na těch 200°C, ale už při vkládání stáhnu na 180°C a pak podle zlátnutí stáhnu ještě jednou. Pečeme plus mínus 50min. 




L.

pondělí 28. března 2016

Vajíčka

...opět zdobila sama slečna. Já ty Velikonoce letos nestíhám. Zastihly nás nějak brzo a u nás doma je tak trochu chaos. Pozlobil mě počítač a to je pro někoho, kdo ho má jako pracovní nástroj, celkem nepříjemné. Ale už to snad bude v pořádku (ještě že mám manžela, který mě vždycky zachrání a pomůže). 

A tak jsem vděčná za pomocnici, která samostatně nazdobí vajíčka:).














L.

úterý 15. března 2016

Vytoužený svícen

Už je to dlouho, co jsem na Instagramu v nějakém z interiérů poprvé zahlédla tenhle svícen. Hned mě upoutal tím, jak je zajímavý, ale zároveň jednoduchý a funkční. Takové věci mám ráda čím dál víc. Nač něco, co poutá zbytečně pozornost a rychle se to okouká, když interiér tvoříme spojováním jednotlivostí v celek? Alespoň já se na to tak dívám. A taky je výhoda, že si ho manžel nevšimne hned:-D. 

Svícen navrhla Cathérine Lovatt pro značku Serax a právě jednoduchost a minimalismus jsou pro ní na prvním místě. Je z kolekce Family Set & Daily Beginnings. Já jsem zvolila větší variantu v bílé barvě, ačkoli nejdříve se mi líbil ten menší. Nakonec jsem ale za výběr ráda. 

Co je hlavní, dlouho jsem ho nemohla sehnat. Až teď v březnu se na mě usmálo štěstí a objednala jsem ho  na Suasana.cz. Odtud je i hrnek ze stejné kolekce. Děkuji paní majitelce za ochotu, v nabídce je spousta krásných věcí a ráda si zase něco objednám. Katce z blogu BY KOCZANSKA moc děkuji za tip!

U nás doma se zatím jarní a velikonoční dekorace nevyskytují. Akorát kočičky ve váze. O Velikonocích přidám vajíčka, beránka a pomlázku a to bude stačit. My na to ani nemáme místo. 





A co je u nás nového? Dítě je opět zdravé ve školce, já mám vlasy o dvacet čísel kratší a evidentně jsem tak o dvě kila těžší. Počasí je poťouchlé a moribundus se mě drží. O víkendu snad ale vyrazím s Emou za přáteli do Prahy a příští týden si s mužem uděláme menší výlet ve dvou, tak se moc těším. Musím vám poreferovat o té kosmetice a také chystám jeden zajímavý článek. Nejdřív budu ale muset s maminkou zapátrat ve sklepě:-).

Koukám, že je to můj 200. příspěvek na blogu!:)

Mějte se krásně!

L.

pondělí 14. března 2016

Spolu

Když byly slečně zhruba 4 měsíce, dosáhla toho, že jsme jí začali brát k nám do postele. Tenkrát se v noci často budila a já jsem v křesle usínala u kojení. Bála jsem se, že jí upustím. S novorozencem bych si na to hromadné spaní netroufla, ale ona už pak byla takové velké miminko a udělala jsem jí bariéru. 

No a cpe se nám tam pořád a nikomu to nevadí:). Když v noci nechodila, stýskalo se nám. Teď už se samozřejmě vyspíme lépe zvlášť, ale stejně jsem ráda, když se k ránu vloudí a probudím se vedle ní. Jako dnes. Na společné spaní budeme vzpomínat, je to prostě skvělý pocit mít celou smečku v bezpečí pohromadě. 

Čtvrtý už se tam ale nevejde, máme malou postel:).


L.

pátek 11. března 2016

Little Things

Jsou to ty malé věci, na kterých záleží. A všechno můžeme vidět v hezčím světle. Jsme opět nemocné. Ale zase máme klidná rána a jsme spolu. Vaříme si dobroty, čteme si a malujeme. Nemoc nás budí brzy, ale zase nepřijdeme o východ a máme dlouhý den. 









Jsem nešikovná pěstitelka, ale o to větší mám radost, když se u nás něčemu daří. Takový suchý stromeček to je. Ale tak krásný. A v tom světle mu to moc sluší. Myslím, že se k nám hodí. Možná tuhle rostlinu znáte, je to sophora japonica, také zvaná jako "little baby". Poprvé jsem si jí všimla asi na Pinterestu v těch krásných severských interiérech. Dá práci jí běžně sehnat, ale já jí koupila ZDE.

Hezký víkend!

L.

středa 9. března 2016

Dort od maminky

Sešlo se mi tu celkem hodně žádostí o recept na Emiččin narozeninový dort, který jsem pekla v únoru. Letos už jsem přemýšlela, že dort objednám. Ale ono by to prostě nebylo ono. Někdo na to pečení jednoduše nemá čas nebo trpělivost a vůbec se nedivím, že dort koupí. Pro mě je to ale vždycky výzva a když pak vidím, jaký má úspěch, je to satisfakce. A úspěch opravdu měl. Dcera přišla s babičkou do hotového a na dortu mohla oči nechat. 

Víte, že na ty recepty moc nejsem, dělá mi problém to smysluplně sepsat, sama navíc dělám v procesu změny, přidávám a ubírám množství, někdy už to nedám znovu přesně dohromady... Já prostě většinou vařím a peču podle instinktu:)).

Ale i tentokrát ho sem dám a speciálně o ten korpus se podělit musím. V minulosti jsem s vámi sdílela recept na kakaový korpus, který se zaručeně povede. Tenhle je parafráze na ten stejný recept, jen jsem logicky ubrala kakao a přidala mouku. Já už jiný piškot prostě nepeču.

Proces jste mohli sledovat na Instagramu:).




Narozeninový dort

Korpus:
(forma Tescoma Delicia 10x16cm):

5 vajec
150g cukru krystal
150g hladké mouky
5 lžic oleje
špetka soli

Začneme tím, že upečeme korpus. Vymažeme a vysypeme formu. Na dno můžeme dát pečící papír. Horní část formy by v troubě měla být zhruba uprostřed (rošt cca 10cm od dna trouby). Zapneme troubu na 160°C ohřev zdola i shora a necháme předehřát. 

Do velké mísy oddělíme bílky, žloutky si dáme do malé misky bokem. Do bílků přidáme špetku soli, cukr a šleháme na nejvyšší stupeň. Sníh s cukrem musíme šlehat dostatečně dlouho, celkem tak 5min. Po vytažení metly ze sněhu musí tvořit špičky a hmota drží tvar, Pokud tuto fázi podceníme, korpus nenaběhne a nebude nadýchaný. 

Do hotového pevného sněhu postupně zašleháme žloutky a olej, již na mírné otáčky. Vždy 1 žloutek, prošlehat, 1 lžíce oleje, prošlehat... a takto vše 5x. 

Mouku si odvážíme a přes síto prosejeme na žloutkovo-sněhovou směs. Tím proséváním zabráníme hrudkám a mouka se provzdušní. Vařečkou opatrně promícháváme, spíš jen překládáme pořád dokola, dokud se vše nespojí. Korpus chceme mít co nejvíce nadýchaný. 

Těsto přendáme do formy, stěrkou ho naženeme trochu více do okrajů, což se při pečení srovná a piškot se nevyboulí. Formu dáme do trouby. Nemlátíme s ní, jinak se piškot zdrcne a propadne. Pečeme zhruba 40min, ale záleží na troubě a je dobré korpus ke konci zkoušet špejlí. Pokud začne na hoře příliš hnědnout, položíme na něj kus pečícího papíru. 

Hotový dort vyndáme na mřížku, kde ho necháme asi 5min odpočinout, pak nožem projedeme boky a uvolníme formu. Korpus necháme na spodku formy vychladnout, poté otočíme vzhůru nohama a můžeme ho rozkrájet - ideálně třikrát až čtyřikrát /podle formy a výšky korpusu). 

Krém:

500g mascarpone
1 smetana na šlehání (stačí 33%)
250g tvarohu (buď v papíru, nebo tučný ve vaničce)
100g cukru
malinová marmeláda
maliny (Já tady použila mražené, ale čerstvé budou v dortu rozhodně lepší! A čím víc, tím líp.)
libovolně gelové barvivo

Vyšleháme zároveň mascarpone se šlehačkou a cukrem do tuhé hmoty, ale nesmíme přešlehat (hmota by měla tvořit špičky). Pak po lžičkách přidáváme tvaroh a dobře promícháme. Dáme do lednice.

Následně můžeme promazávat korpus a vrstvit krém. Každou vrstvu piškotu nejdříve pomažeme marmeládou a na to vrstvíme krém a maliny (V dortu na fotografii měla každá vrstva 140g krému, ale dávám i cca 200g). 

Sestavený dort pomažeme zbytkem krému, do kterého můžeme přimíchat trochu gelového barviva (já tady použila zn. Wilton, odstín Creamy Peach) a uhladíme. Dáme do lednice. Je dobré udělat ho večer/v noci před oslavou, aby se dobře proležel. Pak je ale vhodné finálně ho nazdobit až druhý den, před oslavou. 







Vlastnoručně upatlaným dortům zdar!

P.S. Děkuji Marcele z Pradobrot za konzultace a krizovou podporu! Tentokrát jsem ani moc neklela. A taky děkuji všem za pochvaly. Mám radost, že se dort líbil a že byl trochu neobvyklý. L.

pondělí 7. března 2016

Tři roky

...pečeme domácí chleba. 

Začala jsem krátce po prvních narozeninách Emy. Tehdy jsem o tom nic nevěděla. Kvásek jsem znala akorát do buchty, všechny ty termíny okolo mě trochu děsily, ale nějak jsem se ke všemu postupně dostala. Pekla jsem metodou pokus-omyl. A to je vlastně způsob, jakým dělám většinu věcí. A má to výsledky:).

A jako většina věcí je i tohle o trpělivosti.

Už není cesty zpět.

Předchozí článek najdete TADY. Pořád peču nejradši pšenično-žitný podle Cuketky. Ošatky jsem nově nakoupila v Orionu (cca 170Kč/ks) a slouží dobře!






Chlebu zdar a úspěšný týden všem!

L.


středa 2. března 2016

Beauty Stuff

Konečně jsem se dostala k tomu, abych vám nafotila některé z věcí, které jsou u nás nové. Ano, mám nové brýle, to jste si mohli všimnout na Instagramu, kde jsem celkem dost aktivní. Mám z nich velkou radost, ale musím poděkovat mé milé kamarádce Katce, která mi je sehnala až v Itálii. Původně měly být světlejší, ale to vůbec nevadí. Jsou takové klasické a mají přesně ten tvar, který mám ráda a jde snad k mému obličeji nejlépe. 

Ale jde hlavně o organizéry Toto značky Umbra. Toužila jsem po nich celkem dlouho. Ten nízký jsem si koupila sama a ten vyšší jsem dostala jako dárek (tím jsi mě fakt dostala, Andreo, děkuju:)). Jak můžete vidět, jeden jsem využila na makeup, druhý na takové ty drobnosti, co se jinak válí na polici. Mají spoustu přihrádek a v interiéru vypadají moc pěkně. Jsou z obchodu iFantazie, který u nás ve městě máme i v kamenném provedení. Já tam nakupuji už dlouhá léta.

Co se týče dekorativní kosmetiky a parfémů, už jsem tu kdysi jeden článek měla. Tady ale vidíte to, co používám každodenně. Paletka Naked2 je stálice a byla to skvělá investice. Kdo má, tak ví. Ale moc příjemně mě v poslední době překvapila i nude paletka od Maybelline. Stála okolo 270Kč a poměr cena/kvalita překvapivý. Některé stíny trošku práší, ale to nevadí. S bází a vhodným štětcem je to fajn. Pigmentace je dobrá. Hlavně ten jeden bronzovo-olivový stín vypadá úžasně. Makeup a pudr True Match jsou také běžně k dostání v drogeriích a vyhovují mi. Makeup je lehký, nedělá mi masku, pudr taktéž. Hlavně mi ale vyhovují odstíny. Já mám přes zimu N1 a vždy jsem musela kupovat drahé značky, abych nebyla oranžová nebo moc hnědá. V drogerii jsem poslední roky dekorativku nakupovala úplně minimálně, tak je to překvapení. Stále mám nejradši tvářenku Illamasqua, která má tak skvělou pigmentaci, že ani po dvou letech užívání neubyla:-D. Stejně tak značka MAC je prostě osvědčená. Arzenál mám normálně asi pětkrát velký, ale toto je na to běžné nošení asi to nejoblíbenější. 









Přežila jsem únor. Pro mě vždy zátěžový měsíc. Nechci si stěžovat, ono vlastně není na co, ale prostě vím, že v tomhle období jsem tak trochu mimo. Ale přežila jsem první daně, další školkové nemoci (skončí to někdy?). Koukala jsem na strašnou spoustu seriálů, až se stydím (novou Vojnu a mír jsem ale vidět musela). Snědla jsem asi tunu sladkostí, málo jsem uklízela a hodně se válela. Byla jsem zkrátka nechutně neproduktivní a je mi to fuk:)). Ono mi to v březnu vždy končí...

Že v tom nejsem sama?

Někdy příště bych se chtěla zmínit o přírodní pečující kosmetice, která mi zachránila pleť. Taky vám hodím recept na ten dort. 

L.