Symbolicky

Aby se neřeklo, že zanedbáváme tradice, nesmí chybět článek o Velikonocích. My tyhle svátky nikdy moc neprožívali. Ve městě se s tou pravou velikonoční atmosférou nesetkáte, není tu ta potřebná komunita. Jako malá jsem nesnášela Velikonoční pondělí. Už od brzkého rána u nás zvonili koledníci, u šlehání pomlázkou, jakkoli to bylo symbolické, jsem trpěla a bylo mi trapně. Spíš se u nás radši ani neotevíralo. Já jsem se vždycky dost styděla. S maminkou jsme ale vždy pekly beránka a zdobily vajíčka, to jsem si užívala od malička. Že to postrádá původní smysl? Asi ano, ale my si z tradic vybíráme to, co se nám líbí. A tak to s dcerou zatím děláme taky tak, spíš jen symbolicky, v rodinném kruhu. Kluci za ní ještě nechodí a ona se k tomu ještě nevyjadřuje. Uvidíme, jak se to vyvine v budoucnu.

Letos jsem zaznamenala celkem dost kritických reakcí ohledně genderových stereotypů, hlavně v diskusích na Facebooku. Myslím, že na Velikonocích jako takových není nic špatného, mají svou symboliku, neurážejí ženy. Spíš je někdo neumí slavit citlivě a v mezích slušnosti, což jim dává jiný punc. A někdo je prostě nechce slavit vůbec. Je to o nás - jaké si je uděláme, takové je máme. 

Vajíčka se rozdala a snědla i tak. Byla barvená přírodně - červené zelí, kurkuma, cibule, řepa. A ta světle zelená barvila slepice sama:).

Recept na beránka už na blogu je, ale přidala jsem vajíčko a znovu ho vyfotila:

1 a půl hrnku polohrubé mouky

3/4 hrnku cukru

1/2 hrnku mléka

1/2 hrnku oleje

4 vejce

1 prášek do pečiva

kandované ovoce podle chuti

Šlehám bílky a žloutky s cukrem zvlášť (ale nemusí to být), jinak je postup úplně klasický. Co se týče pečení, tak záleží na troubě. Já peču na 180°C okolo 50 minut v dobře vymazané a vysypané silikonové formě, zkouším špejlí. Můžeme polít čokoládou (vydrží déle vláčný), nebo pocukrovat.

L.

Na recepty

Moje máma má takový sešitek s japonským vzorem, do kterého odjakživa zapisovala recepty. Vybavím si ho celkem zřetelně, jako malá jsem si ho prohlížela, osahávala ho, listovala v něm. Sem tam byl flek od pečení, místy vložený kousek papíru, nějaká moje malůvka a poznámka by se tam také našla. 

Já měla na recepty místo sešitu takové kroužkové album a nebylo to úplně ideální. Dlouho jsem koukala po něčem vhodnějším, až teď nedávno jsem narazila na Webster's Pages Traveler's Notebook. V eshopu PaperoAmo (odkud jsou i kartičky a samolepky z kolekce Život je krásný) byl zrovna skladem, tak jsem rychle vzala jediný dostupný kousek v designu Walnut. Není kožený, ale to jsem ani nevyžadovala. Moc se mi líbí vnitřní systém, mám ráda kapsy a kapsičky, líbí se mi možnost vložit několik sešitků. 

Je to jako se vším, chce to čas. Ale věřím, že se nějaká ta chvilka, většinou v noci, najde, něco dopíšu a nalepím. Vlastní fotky výrobků a společných chvilek v kuchyni totiž nebudou chybět. Na ty si udělám čas ráda, protože slečna jednou bude potřebovat rodinnou kuchařku, až se odstěhuje do své vlastní domácnosti. Radši o tom ale zatím moc nepřemýšlím:)).

Perníčky 2016

Letošní perníčky jsou opět v podobném stylu jako loňské roky - folklorní motivy, jednoduché tvary, těsto i poleva stále stejné. 

RECEPT si oblíbilo mnoho z vás, vidím i vizuální inspiraci, což mě velice těší. A vždy mi udělá radost, když dostanu zpětnou vazbu, případně mě třeba označíte u příspěvku, abych mohla nakouknout.

I letos jsem některé tvary vykrajovala podle šablony z papíru (koník, ptáček, ozdoba), ale na příští rok to vymyslím lépe. Není to zrovna efektivní. 

Zdobila i slečna, ale příště jí udělám víc tekutou polevu. I tak se jí ale moc dařilo a sama byla s výsledkem spokojená. 

Na Instagramu jste mě tedy pořádně pochválili, na což ani nejsem zvyklá. Když otevřu Google, každá druhá hospodyně zdobí líp než já, takže si říkám, že jde asi spíš o fantazii. A kdo si myslíte, že na to nemáte, tudíž to radši ani nechcete zkusit, pamatujte, že ty jednoduše ozdobené perníky jsou stejně nejhezčí. A komu se nechce dělat poleva, dejte tam mandličku;-).

Dnes jsem dokoupila zbývající dárky a dodělala poslední druh cukroví. Upřímně už na to sladké ani nemám chuť, těším se na salát. A na zdobení stromečku. Kdyby bylo po mém, tak už stojí, ale můj muž trvá na tom, že to bude každý rok až 23.12. 

L.

Cukroví

Cukroví jsem poslední roky moc nepekla. Obvykle jsem napekla perníčky a byla jsem šťastná za krabici od tchýně. Já mám totiž ráda to "cizí". Když se s tím patlám, načuchám se toho a už pak na to svoje nemám chuť. Ale letos jsem pár druhů udělala. Kromě těch osvědčených jsem chtěla zkusit i něco nového. 

Anička z blogu Nanaliving mi poslala recept na tyhle medové kuličky. Hned mě oslovily, protože tenhle typ cukroví má rád můj muž. Navíc je to něco, s čím může pomáhat dítě zcela samostatně. Emu nejvíc bavilo obalování a dávání do košíčků, byla nadšená a provedla to věru zodpovědně:).

Určitě doporučuji!

L.

13. prosinec

...je pro nás vždycky trochu slavnostní. Ne snad proto, že mám svátek, ale připomínáme si oslavy svaté Lucie a pro mě začíná ten opravdový vánoční čas. I letos jsme si stihly o tomhle svátku něco přečíst - o tom, jak to dřív bylo u nás, že chodil průvod masek a strašidelné Lucky, ale také o méně strašidelné švédské verzi, o Lucii jako nositelce světla. 

Tento den spolu s dcerou obvykle něco vyrábíme. Loni jsme měly omalovánky s motivy svaté Lucie, letos jsme zkusily švédské bochánky Lussekatter (Luciiny kočičky).

Byl to takový můj ranní rychlonápad, takže mi chyběla jedna zásadní surovina, kterou je šafrán. Ale nevadí, navodily nám i tak příjemnou atmosféru a slečnu jejich tvarování ohromně bavilo. 

Receptů najdete víc, dokonce i u nás. Já jsem si přeložila a upravila recept z knihy The Great Scandinavian Baking Book. Těsto bylo původně na 24 kusů, já dělala poloviční dávku. Také nemám ráda odměřování na hrnky, takže jsem si množství odvážila na gramy.

Lussekatter (na 12 kusů)

- sáček sušeného droždí

-70ml teplé vody

-70ml vlažného mléka

-70ml vlažné smetany na šlehání

-70g rozpuštěného másla

-70g cukru

-špetka drceného šafránu, případně extrakt (já neměla)

-špetka soli

-1 vejce do těsta plus na potření

-500-550g hladké mouky

-pár rozinek na ozdobu

Postup je jako u klasického kynutého těsta s kváskem. Po uhnětení necháme zhruba dvě hodiny kynout, smotáme esíčka, ozdobíme rozinkami, necháme kynout podruhé, potřeme vejcem a pečeme dozlatova. 

Jsem vděčná za každý den strávený s mojí holčičkou. Jsem vděčná za to, jak jí všechno baví, do všeho se hrne, ona je vděčná za každou minutu, kterou jí člověk věnuje. A je to skvělá pomocnice.

Užívejte...

L.

Bublanina

To tak jednou navečer upečete bublaninu, aby byla druhý den na ráno k snídani... Tu svojí oblíbenou (recept najdete TADY)...

No a ráno jí jdete servírovat a okamžitě si všimnete, že nevypadá tak, jak by měla. Prostě najednou chybí ty jahody a díry jsou více než zjevné.

Povídám slečně (na tu samozřejmě padne podezření hned): "Emičko, víš co se mi stalo? Upekla jsem bublaninu k snídani a někdo vyďoubal ty jahody." ... Na jejím výrazu už je to jasné... "No ano, já jsem to byla. Já měla chuť na jahody, tak jsem je sežrala (to slovo!) z toho koláče." ... No tak jí to vysvětlím, že to se dělat nemá, ale v duchu si říkám, že je to stejně roztomilý:-D.

Hezký víkend!

L.