úterý 27. ledna 2015

Příjemné povinnosti

Skončilo povalování, kdy jsem měla čas jen na vlastní projekty, ale začala mi zase příjemná práce, na kterou jsem se po pár týdnech klidu moc těšila. Podívat se můžete třeba tady. Mám k tomu nového pomocníka - starý a dobrý diář, ale nový a autorský. Moc děkuji Veronice z Ateliéru Ronica, která mi jako obrovskou pozornost zaslala svůj vlastnoručně vyrobený diář. Je opravdu nádherný! Zamilovala jsem se do těch grafických stránek, které jsou podle Veroničiných slov vytvořeny zvláštní technikou s papírem. A chystám pro jednu z nich i čestné místo v obýváku. Viděli jste její grafiku volně ke stažení? Ten motiv hor se mi neskutečně líbí.

A co mi ještě poslední dobou udělalo nebo dělá radost? Je totiž maximálně důležité dělat si neustále něčím radost! Pořád si užívám hrnky House Doctor a termosku Menu a mám nový dlouhý svetr Noisy May. Také nový pruhovaný povlak na polštář z H&M Home. Pak je to hlavně můj muž, je na mě moc hodný. Dítě chválím pořád. A těším se na holčičí wellness víkend s kamarádkou, tak snad opravdu vyjde.











Z čeho se těšíte vy? To mě moc zajímá!

Mějte se hezky...


L.

čtvrtek 22. ledna 2015

Brzy


...nás čeká oslava třetích narozenin. Pomalu se kousek po kousku a jak čas dovolí snažím dávat dohromady všechny nápady. Procházela jsem fotky z loňské oslavy a byla by škoda, kdybych se o ně nepodělila, protože moje kamarádka Magda z Nana PARTY, která se mi postarala o grafickou stránku oslavy, je prostě šikovná a ochotná splnit mi každé přání. Koukněte i na její Facebook. Nedělá jen oslavy a věci pro děti, ale i další zajímavou grafiku - a není problém úplně na míru. Určitě o ní ode mě ještě uslyšíte, protože spolu často vymýšlíme různé projekty (zrovna je jeden v procesu). Téma bylo mé oblíbené - lesní zvířátka. Emička má takový pokojíček a prostě se mi to líbí. Loni z toho ještě neměla moc rozum, takže nebyly ani požadavky. Jako občerstvení jsem připravila citronové muffiny, čoko roládu s banánem a se šlehačkou, nějaké ovoce a jednohubky. Dort byl vlastní výrobek, u kterého jsem se celkem navztekala a kdybych ho objednala, udělala bych líp:). Ale aspoň jsem věděla, co v něm všechno je. Slavilo se třikrát, protože nikdy se nesejdeme všichni, ale tohle jsou fotky z hlavní oslavy u nás doma.

Narozeninovou kolekci s lesními motivy si můžete koupit za skvělou cenu ZDE.















Čokoládová roláda s banánem a se šlehačkou

5 vajec
5 lžic cukru krupice
5 lžic polohrubé mouky
2 lžíce kakaa
1 velká šlehačka nebo dvě menší
Kvalitní čokoláda (dávám tabulku 80%)
2 banány

Bílky vyšleháme zvlášť. Žloutky vyšleháme s cukrem, přidáme do nich mouku a kakao, nakonec přimícháme bílky. Rozetřeme na plech s pečícím papírem a pečeme zhruba 8-10min na 180°C. Ještě horké i s papírem stočíme a necháme vychladnout. Pak papír opatrně sejmeme a plníme šlehačkou s kousky čokolády a banánem. Dáme vychladit. Můžeme čokoládu dovnitř vynechat a dát jí jako polevu, to je na vás. V tom případě bych do ní přimíchala trochu smetany, aby se dala lépe krájet. 



Letos už dcera ví, která bije, proto má i docela konkrétní požadavky. Hlavně prý dort a balonky. O narozeninách jí musím pořád vyprávět:). Téma bude vyloženě holčičí a na můj vkus i dost růžové, ale to hlavní je, aby malá byla spokojená:).

Jak to děláte vy? Dorty kupujete, anebo vyrábíte? Pořád si nejsem jistá, jak to letos udělám. Mám to těžké, mám totiž celkem ráda výzvy a pořád se do něčeho pouštím... Tak uvidíme:-D.

L.

neděle 18. ledna 2015

Zvláštní neděle

Po letech se mi stalo, že muž je v práci a dítě u babičky. Naprosto nezvyklé a úžasné odpoledne, kdy opravdu nic nemusím. Ticho, pořádek... a radši rychle vymyslet nějaký plán, jinak to bude v mžiku pryč a pak zjistím, že jsem si to ani nestihla užít. Rodič tuhle situaci jistě zná, pokud má čas od času možnost hlídání. 

Ráno jsem ještě posnídala s dcerou naše oblíbené koláče. Recept je od mojí maminky a pochází z velice staré knihy, která má tak nepříjemný obal, že se do ní můžu podívat jen v rukavicích. Ale už je zapsaný v mém kuchařském deníku a nový nehledám.

Kynuté koláče:

500g mouky (já dávám 300g hladké a 200g polohrubé, ale nebála bych se zkusit špaldu)
250g vlažného mléka
100g másla
80g cukru
Vanilka (já nedávám, ale určitě se tam ta pravá hodí)
Kůra z bio citronu
30g droždí (většinou dávám pytlík sušeného)
Špetka soli 
3 žloutky (bílky jsem si zvykla strkat do mrazáku)
Potřít bílkem

Náplň je jen na vás. Já dělám nejčastěji klasickou tvarohovou (na toto množství těsta dva tvarohy v papíru, dvě vajíčka, od oka mléko a cukr podle chuti, plus opět trochu citronové kůry). 

Těsto vypracujeme podle klasického postupu s kváskem, ideálně v robotu, přikryjeme a necháme kynout. Přesný čas vám neřeknu, prostě podle intuice. Já pak vyválím na pomoučeném vále tlustou placku a sklenicí nebo formičkou vykrajuji kolečka, do kterých pořádně vytlačím důlek (mám na to takovou dřevěnou věc na razítkování, jen sundám to silikonové razítko). Určitě můžete koláče modelovat jinak, ale mně jde tohle rychle a mám ráda, když to hezky vypadá. Koláče naplním (vyhovuje mi to pytlíkem), nechám znovu trochu nakynout, potřu bílkem a peču na 160°C - 180°C horkovzduchem dozlatova. 

Kdybyste se divili tomu nakousanému koláči, tak záměr to nebyl. Než jsem stihla přijít s foťákem, tohle se stalo. A já si toho všimla až nakonec:). Ale tím lépe. Už delší dobu pracuji na jednom projektu - chystám dceři rodinnou kuchařku s oblíbenými recepty. No a fotky se budou hodit:).






Jak vám jistě došlo, volno trávím mimo jiné psaním příspěvku na blog:). Ale v plánu mám ještě vanu a sledování holčičího seriálu. Naše dítě je úžasné, manžel taky, ale tohle si tedy čas od času nechám líbit:).

Jaká je ta vaše neděle? Doufám, že alespoň trochu odpočinková.

L.

čtvrtek 15. ledna 2015

New In / leden

Dnes vás pustím do kuchyně... Co se týče novinek, u nás doma je pořád něco nového. Manžel už si zřejmě zvykl. Tak alespoň ty nejzajímavější kousky -  New Norm Thermo Kettle/Jug od značky Menu a dóza na chleba Galzone. V obou případech dánský design, na kterém mi maximálně vyhovuje to, že sedí přesně mému stylu a hlavně, cokoli koupíte, tak se to k sobě hodí. 

Konvici už jsem si přála dlouho. Díky mamince a slevě mám krásný dárek k narozeninám (trochu předčasný, ale co:)). Rozhodovala jsem se mezi černou a světle šedou a zase to nebylo tak moc těžké rozhodování, světlejší věci se nám do bytu hodí víc a jsou více nadčasové. Musím říct, že jsem s ní moc spokojená. Dóza na chleba byla v plánu také delší dobu, protože to skladování bochníků mě jednoduše vytáčelo, navíc v utěrce osychal a v pytlíku byl zase gumový. Nový chlebník je za poukázku, kterou jsem dostala k Vánocům. Trochu jsem se bála nápisu a černé barvy, ale v naší kuchyni vypadá dobře a schovat do skříně ho můžu vždy.






Co jste si koupili nového vy? Něco za peníze či poukázky z Vánoc? Využili jste slevy?

Pořád slibuju, že už budu hodná, taky vám to nejde? Tohle mě aspoň nic nestálo:).

L.

pondělí 12. ledna 2015

Kde to mám ráda...

Asi se shodneme na tom, že tím nejoblíbenějším místem je většinou domov. Já to tak mám také. Ale pak je tu ještě jedno speciální místo na zemi, kde je mi naprosto skvěle, kde nejsou starosti a kde miluji každý kout. Úžasná kolonáda, swingová hudba, kavárny, cukrárny a restaurace, fontána, milované sloupořadí, lázeňské budovy. Také místa okolo Labe, jeho slepého ramene Skupice, na soutoku s Cidlinou, okolo zámku a vodárny... Ale v podstatě je tu pro mě krásná každá ulička. Je tu něco ve vzduchu, díky čemu máte pocit, že jste na dovolené, že starosti neexistují... Tohle město jsem pořádně poznala až díky manželovi, trávíme tu každou možnou dovolenou. Jeden čas jsme se sem v podstatě stěhovali natrvalo, ale nakonec se nám během týdne změnily plány a manžel kývl na zaměstnání v našem rodném městě. Ale měli jsme tu svatbu a já si pořád plánuji, jak sem stejně jednou přesídlíme, alespoň na důchod:).

Určitě poznáte, o které město se jedná:).

Pokud vás to sem ještě nezavedlo, neváhejte se sem vypravit, hlavně v létě. Zajděte k Reinvaldům na dortík, projeďte se lodí nebo vláčkem od zámku k Cidlině, projděte se po kolonádě (nezapomeňte ochutnat Poděbradku!) a třeba si jenom sedněte do trávy. Určitě uznáte, že v Poděbradech je krásně... Já už se nemůžu dočkat léta!















Kde je to vaše místo? A co na něm máte nejradši?

L.

pátek 9. ledna 2015

Dva měsíce


Tento blog funguje dva měsíce (začíná třetí měsíc). Je to místo pro odreagování, sdílení kreativních nápadů, myšlenek, fotek, postřehů a virtuální prostor k setkávání. 

Blog vznikal bez jakýchkoli ambicí a očekávání. Nemám krásný dům k inspiraci, můj život je celkem obyčejný, ale umím si užívat maličkosti, a jsem ráda, když se někomu líbí můj vizuální pohled na svět. Sledovanost mě překvapila a potěšila. Děkuji za návštěvy, za pravidelné sledování, za krásné komentáře!

Je něco, co vám tu chybí? A co se vám naopak líbí nejvíce? Co by vás do budoucna zajímalo?


Času na příspěvky bude s přibývající prací o trochu méně, ale nápadů a témat mám na tisíce. Už jsem si i docela zvykla, že noční hodiny jsou pro tvoření a psaní jako dělané a 8 hodin spánku je spíš luxus, takže to tu snad nebudu tak moc zanedbávat:-).

Lucka

úterý 6. ledna 2015

Domácí sušenky

Když už jsem v tom sdílení receptů, vrhnu se i na něco sladkého. Receptů na sušenky jsou miliony, já ráda čas od času vyzkouším nějaký nový. Sušenky nerada kupuji. Nejsem na to jídlo takový pedant, ale když jsem se párkrát podívala do složení, už mi tolik nechutnaly. Mé milované Oreo ale kupovat nepřestanu. I ty jsem kdysi zkoušela, ale opravdu to nebylo ono a se ztuženými tuky já nepeču (přesto vím, že ve většině kupovaných sušenkách s krémem jsou). 



Tentokrát jsem se inspirovala receptem na Domácí máslové sušenky z blogu Blonďatej svět, jen jsem použila klasické máslo a vynechala vanilkový extrakt. Bohužel jsme se opět nedostali k fázi proležení, protože s většinou sušenek jsme zatočili ještě ten den, zbytek byl ke snídani den následující (dnes). Použitá tiskátka na sušenky podle očekávání nevynikla, to chce těsto, které nebude tak křehké díky množství másla a které nenabude po kypřícím prášku. Ale prostě jsem je musela vyzkoušet, tak příště lépe:).



Loni v lednu jsem vyzkoušela variaci na Ovesné sušenky od Kitchenette, rovněž ze špaldové mouky, jen jsem vynechala ořechy, opět vanilkovou esenci, místo sirupu jsem dala med, trochu mléka navíc a přidala jsem sezam. Peču je stále.


Možná nejoblíbenější jsou Koka sušenky podle Pradobrot. Tady určitě platí, že jsou lepší než originál. A na web pradobrot se podívejte i kvůli jiným receptům. Kamarádka všechno pečlivě zkouší a jídlo umí dobře nafotit. Teď se chystám na Štafetky. 



Jídlo já fotit neumím, nemám potřebnou trpělivost a jsem líná tahat stativ, ale pro představu snad stačí. 

Jaký je váš oblíbený recept? Budu ráda za každý tip.

L.