Po letech se mi stalo, že muž je v práci a dítě u babičky. Naprosto nezvyklé a úžasné odpoledne, kdy opravdu nic nemusím. Ticho, pořádek... a radši rychle vymyslet nějaký plán, jinak to bude v mžiku pryč a pak zjistím, že jsem si to ani nestihla užít. Rodič tuhle situaci jistě zná, pokud má čas od času možnost hlídání.
Ráno jsem ještě posnídala s dcerou naše oblíbené koláče. Recept je od mojí maminky a pochází z velice staré knihy, která má tak nepříjemný obal, že se do ní můžu podívat jen v rukavicích. Ale už je zapsaný v mém kuchařském deníku a nový nehledám.
Kynuté koláče:
500g mouky (já dávám 300g hladké a 200g polohrubé, ale nebála bych se zkusit špaldu)
250g vlažného mléka
100g másla
80g cukru
Vanilka (já nedávám, ale určitě se tam ta pravá hodí)
Kůra z bio citronu
30g droždí (většinou dávám pytlík sušeného)
Špetka soli
3 žloutky (bílky jsem si zvykla strkat do mrazáku)
Potřít bílkem
Náplň je jen na vás. Já dělám nejčastěji klasickou tvarohovou (na toto množství těsta dva tvarohy v papíru, dvě vajíčka, od oka mléko a cukr podle chuti, plus opět trochu citronové kůry).
Těsto vypracujeme podle klasického postupu s kváskem, ideálně v robotu, přikryjeme a necháme kynout. Přesný čas vám neřeknu, prostě podle intuice. Já pak vyválím na pomoučeném vále tlustou placku a sklenicí nebo formičkou vykrajuji kolečka, do kterých pořádně vytlačím důlek (mám na to takovou dřevěnou věc na razítkování, jen sundám to silikonové razítko). Určitě můžete koláče modelovat jinak, ale mně jde tohle rychle a mám ráda, když to hezky vypadá. Koláče naplním (vyhovuje mi to pytlíkem), nechám znovu trochu nakynout, potřu bílkem a peču na 160°C - 180°C horkovzduchem dozlatova.
Kdybyste se divili tomu nakousanému koláči, tak záměr to nebyl. Než jsem stihla přijít s foťákem, tohle se stalo. A já si toho všimla až nakonec:). Ale tím lépe. Už delší dobu pracuji na jednom projektu - chystám dceři rodinnou kuchařku s oblíbenými recepty. No a fotky se budou hodit:).
Jak vám jistě došlo, volno trávím mimo jiné psaním příspěvku na blog:). Ale v plánu mám ještě vanu a sledování holčičího seriálu. Naše dítě je úžasné, manžel taky, ale tohle si tedy čas od času nechám líbit:).
Jaká je ta vaše neděle? Doufám, že alespoň trochu odpočinková.
L.