úterý 30. srpna 2016

KARE Event

Nedávno jsem se zúčastnila pražského setkání foodblogerů v Kare Cafe. Šla jsem více méně jako doprovod se Svatkou Coolinářkou. Normálně se takových akcí neúčastním, nebydlím v Praze, nemám na ně čas a nerada chodím někam sama, ale tentokrát jsem zrovna v Praze měla focení a se Svatkou ráda někam zajdu. Kare Café je nejen freshbar, salaterie a pekařství, ale také v podstatě show room. U nás tento koncept zatím není tak často k vidění, ale mně se líbí, že si na všechno můžete sáhnout a posedět u jídla, přičemž na sebe necháte působit onu atmosféru.








Kromě představení značky KARE, kterou jistě mnoho z vás zná, bylo na programu i degustační menu. Šéfkuchař Marek Pel připravil následující delikatesy:

Předkrm:
Opečené masité rajče na medu s mozzarellou v bylinkách, bazalkou smaženou v tempuře, výhonkovým salátkem a balsamico kaviárem
Polévka:
Chlazená okurková polévka s bílým chlebem dochucená vinným octem a zázvorem s pečenou ořechovou pěnou
Hlavní chod:
Vepřová panenka sous-vide, restované shi-take a portobello, bramborové pyré, glazovaná baby karotka s fialovou mrkví a kouskem prosciutta
Dezert:
Bazalková panna cotta s mletými ořechy a čokoládovým korpusem, čerstvé lesní ovoce, levandulová zmrzlina a marmeláda z cherry rajčat

Veganská verze pak vypadala následovně:

Předkrm:
Cizrnový hummus s čerstvou zeleninou
Hlavní chod:
Raw tacos s náplní s pohanky, avokáda, rajčat a šalotky, s hranolkami z bílé ředkve marinované v kurkumě a tahini pastě se salátkem z rukoly a fenyklu
Dezert:
Malinová panna cotta ze sojoného mléka s mletými ořechy, čerstvé lesní ovoce, mangový sorbet a marmeláda z cherry rajčat

Mě nadchl hlavní chod. A nebyla jsem jediná. Panenka byla úžasná a lepší bramborové pyré jsem ještě nejedla. Aby to ale nebylo jen o posezení, účastníci večeře si měli z menu vybrat jeden chod a po svém na něj zareagovat. Úkolu jsem neunikla:). Jelikož radši připravuji dezerty a moučníky, pokusila jsem se o vlastní variaci na bazalkovou panna cottu. V mém podání to není nic úchvatného nebo oslňujícího, ani to není originální, ale snažila jsem se vytvořit takovou verzi, která by uspěla u nás doma. Dezert od šéfkuchaře mi chutnal, byl opravdu zvláštní, nápaditý, ale musím přiznat, že já jsem v jídle poněkud konzervativní a obvykle nevolím tolik výrazných chutí najednou. Moji domácí strávníci jsou na tom zrovna tak a navíc nemají v oblibě levanduli. Připravila jsem tedy takovou hodně easy verzi, kterou ale i tak potěšíte hosty.


Bazalková panna cotta s ostružinovo-jahodovým coulis

Ingredience:

Smetana na šlehání (350g)
Vanilka
Bazalka
Cukr moučka (30g do smetany, pak podle chuti do ovocné omáčky)
Želatina (2-3 plátky)
Ostružiny
Jahody

Nejprve si v misce s vodou necháme nabobtnat želatinu. Pak si připravíme bazalkovou šťávu. Vezmeme zhruba hrst bazalkových listů a očistíme je. Krátce je povaříme ve vodě a rozmixujeme. Můžeme je propasírovat, ale nemusíme (já tento krok vynechala). V kastrolu zahřejeme smetanu, přidáme vanilku (buď vyškrábneme lusk, nebo použijeme kvalitní extrakt - například z M&S), cukr a přidáme i bazalkovou šťávu a želatinu vymačkanou od vody. Teď už jen nalijeme do formy a dáme ztuhnout. Až tato vrstva ztuhne, přidáme ovocnou omáčku. Tu připravíme jednoduše tak, že svaříme ovoce s trochou vody a cukru a pak propasírujeme, abychom se zbavili zrníček. Nalijeme navrch a dáme opět chladit. Pak už jen dozdobíme.






Dezert jsem chtěla původně nalít do silikonových báboviček a naservírovat na talíř, ale formičky jsem po usilovném hledání objevila v dětské kuchyňce a třpytky z "vílí polévky" nejdou pořádně umýt:)).

L.






středa 24. srpna 2016

Na chatě

Když jsou vám čtyři, moc toho ke štěstí nepotřebujete. Fascinují vás úplně obyčejné věci. Jste na vrcholu blaha, když vás prarodiče vezmou na chatu, dají vám do ruky hadici a můžete zalít rajčata. Dost možná vás překvapí, že okurka roste na zemi, že si jí můžete jen tak utrhnout a ani nemusíte do obchodu. Můžete si trhat maliny přímo do pusy, zkoumat pavučiny, sprchovat se úplně nazí. A možná vám rodiče dovolí opéct si buřt přímo na ohni. Můžou vás vzít na luxusní dovolenou, ale tohle se vám bude nejspíš líbit víc. 













L.

pátek 12. srpna 2016

Podkolenky

U nás se jim říká podkoulenky:-D. Milujeme je. Škoda, že je jich tak malá nabídka - a když už, tak je seženete většinou v zahraničí. 

Možná jste už ale slyšeli o značce MOE. Jmenuje se tak i jedna moje oblíbená zpěvačka ze Skandinávie, ale tahle značka je ze Slovenska. 

Pro nákup můžete mrknout SEM nebo SEM. Jsou moc krásné a příjemné. Víte, že mám ráda ten venkovský styl. Dětem tak sluší a vždycky zajásám, když mi rodiče obléknou dítko na focení v podobném vkusu.

Pro představu, Ema má největší velikost, která jí je ve 4,5 letech nadoraz. Boty momentálně nosí ve velikosti 28-29. 

Nalákala mě před časem fotka na Instagramu, tak třeba vás nalákají i tyhle ze včerejší procházky:).








L. 

sobota 6. srpna 2016

Bublanina

To tak jednou navečer upečete bublaninu, aby byla druhý den na ráno k snídani... Tu svojí oblíbenou (recept najdete TADY)...

No a ráno jí jdete servírovat a okamžitě si všimnete, že nevypadá tak, jak by měla. Prostě najednou chybí ty jahody a díry jsou více než zjevné.

Povídám slečně (na tu samozřejmě padne podezření hned): "Emičko, víš co se mi stalo? Upekla jsem bublaninu k snídani a někdo vyďoubal ty jahody." ... Na jejím výrazu už je to jasné... "No ano, já jsem to byla. Já měla chuť na jahody, tak jsem je sežrala (to slovo!) z toho koláče." ... No tak jí to vysvětlím, že to se dělat nemá, ale v duchu si říkám, že je to stejně roztomilý:-D.




Hezký víkend!

L.

pondělí 1. srpna 2016

Červenec

...je pryč, ale my jsme si ho užili dosyta. Hlavně se stihla nějaká setkání s přáteli, pár výletů, lenošení, koupání, sklidilo se domácí ovoce... A bylo fajn počasí! Zajistit dítěti program není vždycky úplně jednoduché, když máte svou práci, ale máme skvělé kamarády. Úmorná vedra se nedostavila, ale to jsme doma čekali, protože jsme si pořídili klimatizaci:)). Ve focení rodinných aktivit jsem trochu polevila, ale nějaký čas si udělám vždycky. Ráda se pak ohlížím za tím, co nás potkalo. A to vlastně teprve potká...hlavně v srpnu a v září...













Doufám, že si také užíváte léta a nenecháte si zkazit náladu občasnou letní přeháňkou. Já občas musím přehodit nějaké to focení, ale tak to prostě je:). 

L.