Štědrý večer

S dítětem, které brzy oslaví čtvrté narozeniny, nabývají sváteční chvíle nový rozměr. Loni si slečna Vánoce užila, ale letos je to ještě intenzivnější. Přání byla konkrétnější, otázky na Ježíška důmyslnější a vytrvalejší.

Odpoledne vzal Emi dědeček do kostela a ukázal jí jesličky. My jí k tomu dali menší přednášku, takže ví o Ježíškovi zase něco navíc, ale je fakt, že je to pro malé dítě trochu zmatek. Ale ona je tak zvídavá a odbýt to tím, že Ježíšek nosí dárky, zkrátka už nelze. Snažíme se:).

My jsme zatím mohli připravit domov na tu slávu. Poprvé jsme pouštěli skořápky, to se jí moc líbilo. Ráda se také vyšňořila a chválila i můj outfit:). Při večeři byla moc hodná. Po večeři šla s tatínkem chvilku vyhlížet Ježíška, zatímco já naskládala dárky pod stromeček, zapojila jsem domeček, aby svítil, no a přišla jsem za nimi. Po návratu v chodbě uslyšela zvoneček, protože můj muž stihl zvuk zvonění pustit do sound baru přes wifi (neprůstřelné:)), to jí úplně fascinovalo ještě druhý den.

A nastala mela:). Radost měla obrovskou - až na jednu chviličku. To jí nepříjemně překvapil dárek, ocas mořské panny ("panový ocas"). Rozčílilo jí, že měl dole díru jako sukýnka, aby mohla chodit. Ona se ale chtěla jen plazit. A já se jí smála, tak jí to namíchlo (viz foto) :-D. Ale s dárky byla jinak moc spokojená a rozbalovací šílenství pokračovalo ještě další dny - u babiček. 

Nesmí chybět tradiční společná fotka:).

L.

Sváteční

Sbíráte něco? Já ano. Sklo. A porcelán taky. Sbírám hezké věci, které mají atmosféru a díky kterým se cítím dobře. Neřekla bych, že jsem materialista, ale mám ráda kousky, do kterých někdo něco vložil, které mají hodnotu.

O tom, jak jsem si zamilovala finskou značku Iittala, už jste jistě slyšeli. A taky jste mohli číst tento článek o mé oblíbené kolekci Ultima Thule. 

Za poslední týdny se u nás sbírka rozrostla. Do většiny jsem investovala sama, ale obdarovala mě i tchýně (ty sklenice na fotce ještě nejsou). A muž nám dopřál krásný porcelán se stehem od Dity P. Mám ho jako sváteční. Ač se mi líbí platina, tak trvám na použití v myčce. A sváteční dojem skvěle dotváří i běhoun z kolekce Tanssi, inspirovaný Liškou Bystrouškou. Já na ubrusy nejsem, ale něco to na sváteční tabuli přece jen chce. 

Na Instagramu jsem obdivovala vaše krásné stoly a výzdobu. Je jasné, že převládá jednoduchost, přírodní materiály a lesní motivy. Opulence už bylo asi dost:). 

L.

Jak jsme zdobili

Letos mě manžel překvapil jedličkou. Vybrala jí slečna a byla z ní patřičně nadšená. 

A jelikož manžel udělal kompromis, tak já zase na oplátku přidala vánoční barvu - červenou. 

99% našich ozdob je českého původu. Letos jsem nadšená z úlovku - foukané rampouchy. Jinak mám ráda, když mi někdo daruje ozdobu, já si to pak pořád připomínám, jako například labuť od kamarádky Magdy. Pro ptačí ozdoby já mám vůbec slabost. A pro muchomůrky. Ta velká je z Dvora Králové (DUV). Nové červeno-bílé ozdoby a malované sovy jsou zase z Jablonce (Ornex).

Užili jsme si to. 

L.

Veselé

Veselé Vánoce! Merry Christmas!

Já to jdu všechno prožít a už se těším, až sem přijdu okukovat vaše zážitky a sdílet ty své.

L.

4. adventní neděle

Poslední neděli před Ježíškem jsme my ženy strávily ve městě. Navštívily jsme adventní trhy a zašly jsme si do kavárny na něco dobrého. A já byla zklamaná, protože ani v den, kdy trhy vrcholí, město nezapnulo osvětlení. Ani na stromech na náměstí. Až po setmění. Takže já mám poloviční zážitek. 

Ale byla to aspoň pěkná procházka a zakoupily jsme nějaké drobnosti. Hlavně pak pár nových ozdob ze Dvora Králové. Když jsem u stánku platila, opět jsem se divila, jak je to levné. Taková nádhera s tradicí. 

Emičku si v sobotu vzali na noc prarodiče, takže jsme mohli zabalit horu dárků. Já jsem si nějak hnula krkem, takže to mi trochu kazí plány, ale už se to lepší. Teď mě čeká úklid dětského pokojíčku (příprava na Ježíška, který bude bohatý), vánočka, salát a stromeček...

Těšíme se! Ani fotit a psát nestíhám:)).

L.

Sv. Lucie a 3. svíčka

Měly jsme holčičí neděli. Tatínek byl v práci a my se jen tak povalovaly a hrály si. Zapálily jsme třetí svíčku na adventním věnci a já jsem měla vytištěné nějaké omalovánky. 

Chtěla jsem Emičce povyprávět o svaté Lucii. 13. prosinec je pro mě totiž celkem významný den. Vůbec ne proto, že mám svátek. Kdo mě zná, tak ví, že já na jmeniny moc nejsem. Vlastně je úplně flákám. Spíš mi přijde líto, že se ten tradiční svátek u nás vytratil. A tak se tak trochu inspiruji tou švédskou Lucií. O té české jsme si také něco málo četly, ale ta je podle historických pramenů často taková strašidelná a Lucky dříve děti vyloženě strašily. To ve Švédsku jí mají líbeznou a myslím, že malé dítě se spokojí s verzí o nositelce světla:). Emičce se moc líbila a hned se ptala, co je to za princeznu. A prý vypadá jako já:)).

13. prosinec mám prostě ráda, protože je to doba, kdy se to u mě tak trochu láme - a tím myslím vánoční atmosféru. A obvykle tou dobou začínám s nějakým tím pečením. Letos je to ale trochu jinak. Hodně plánů, málo času a prostě podnikání - to loni nebylo:)).

Dnes jsem konečně potapetovala, smontovala a osvětlila domeček pro panenky, aby to bylo pod stromečkem wow! Ježíšek za to slízne všechnu smetanu:)). Ještě jsem přiobjednala nějaké dárky nejbližším. Také jsem se vydala na poštu a vyřídila všechno možné. Chtěla bych ještě něco upéct a trochu poklidit. Nafotit něco venku a nafotit poslední zakázku, kterou předám až v dalším roce. Muž se postaral o nastavení všech vánočních filmů, aby nám nic neuniklo. Nákup nám dovezou až k bytu, speciality se pokoupí. Stromek vybrala Emička s tatínkem (kdybych ho vybírala já, možná by se nám vešel do bytu:), takže ten už čeká na balkoně. Muž asi třikrát přemotal osvětlení na zábradlí oken a vypadá to, že teď už by mohl být spokojen. Chodí to ven kontrolovat. Díky tchýni bude i spousta cukroví:).

Doufám, že taky nestíháte a nic si z toho neděláte:-D.

L.