úterý 26. července 2016

Alenka

...je u nás celkem oblíbená. Já sama tu pohádku nikdy neměla moc v oblibě, trochu mě ty Alenčiny trampoty a stavy deprimovaly:-D, ale naší Em se líbí. Fakt je, že máme jednu komixovou, pro starší, druhou anglickou. Teď se mi do ruky dostala tahle a nadchly mě nádherné ilustrace, o kterých se můžete dočíst více třeba ZDE

Tak toť jeden tip na knížku;-).










L.

úterý 19. července 2016

Po dědovi

...nám zůstala spousta věcí. 

Pradědeček měl vkus, rozuměl umění, byl z oboru. Na předměty z jejich bytu si pamatuji velice živě. Byly tam celé moje dětství a nijak se s nimi nehýbalo, nic nového se nekupovalo. Měl svůj hrnek, svoje křeslo a vitrínu s poklady, které mi občas ukazoval. 

A co zbylo? Sbírka známek, fotky, foťáky, vývojka, nákresy, návrhy obýváků a kaváren, skleněné figurky, obrazy, samorosty...a porcelán.

Když umřel, ty věci jsme si nějak přerozdělili. Každý si prostě něco vzal. Já byla v pubertě. Hodně mě to vzalo, protože jsem ho ke konci viděla párkrát brečet, když ho tělo neposlouchalo, ale mozek zůstal v pořádku. Ty materiální věci mě tenkrát moc nezajímaly, to byla záležitost dospělých.


Vždycky, když jsem jako dítě byla nemocná, máma mi vařila čaj do čajového servisu, který mě fascinoval pro svůj tvar a minimalismus. My ho s mámou používaly jako běžnou věc. Až po letech jsme přišly na to, že je to legenda, že je známý, drahý, že je od Ladislava Sutnara (návrh, výroba 1929-1932).

A stala se zvláštní, ale logická věc - přestal se používat. A přitom je to užitkový design. Už dlouho máme s mámou v plánu nějak ho zakomponovat do interiéru, alespoň ho pěkně a vkusně vystavit. Dnes, když jsem ho tam šla fotit, si Ema hrála se starožitnou krasobruslařkou, zatímco jsme s mámou našly místo na vitrínu. Ten servis bude na očích a bude mu to tam slušet.

Já mám zatím moderní německou verzi s černým proužkem, ale byť je to také kostní porcelán a barevně se mi hodí víc, tak to samozřejmě není ono.









Můj pradědeček miloval focení, design a rád chodil do lesa. Já skoro ve třiceti zjišťuji, že to mám asi po něm.

L.

Fajn počasí

Prý máme zatím léto na prd. Asi jak kdo. Stížnosti na chladné a upršené počasí čtu a poslouchám neustále, ale já jsem teda spokojená. Myslím, že léto nemusí být jen horké, teploty okolo dvacítky tělu svědčí a přírodě taky. A aspoň není sucho. Kdo napustil bazén, tak asi mluví jinak, ale tohle je počasí jako dělané pro výlety. A dá se v tom i dělat něco produktivního:-D. 

Však vedra přijdou. Já beru všechno:).





Pokud se vám zdá, že blog trochu flákám, pak máte pravdu:-D. Ale sledujte Instagram, tam jsem celkem akční!;-)

L.

pátek 8. července 2016

U dědy na zahradě

...je slečna moc ráda. Vždy se těší, až tam bude hospodařit, až všechno zkontroluje a zavlaží. Od loňska bohužel zmizela meruňka, protože byla napadená, ale trpaslík Zbyšek zůstal. Ono to s ním bylo takhle... Děda s babičkou ho kdysi od někoho dostali, ale dlouhá léta byl schovaný dole v prádelně. Já už dál nemohla snášet to, jak smutně kouká za oknem ven - a vysvobodila jsem ho. Zbyšek hlídá česnek, má funkci, tak jakýpak kýč? :)











Léto je v plném proudu a při mé práci a absenci školky mám kolikrát problém rozeznat dny v týdnu. Moc mi vyhovuje současné počasí a doufám, že ta loňská parna snad letos nebudou.

Z trouby jsem vyndala bublaninu, pověsím prádlo a vyrazíme ven. Máme teď docela aktivní dny, setkáváme se s přáteli, je to fajn!

Hezký víkend! 

L.


pátek 1. července 2016

Psaní

Nikdy nezapomene zkontrolovat schránku. Je to její rituál. Když tam nic nenajde, neskrývá zklamání. Radost má i z letáku (na rozdíl ode mě), ale když objeví dopis, křičí radostí. 

Staré dobré psaní. Od babi a dědy chodí pohledy z dovolené, ale nejvíc posílá teta z Prahy. Drobné dárečky, pozvánky,... Pohledy posílá i spolužačka z Kanady, kamarádka z Ostravy i ty z Anglie. Přátelé přejí k narozeninám a přejeme si navzájem k Vánocům. 

My se taky snažíme, ale já jsem lajdák, s poštou mám problémy. Ale Vánoce nikdy nezanedbám. 

Taky posíláte a dostáváte? 




Hezký víkend!

L.