pondělí 30. března 2015

Proutky

Neděle byla hezká... 

Stihli jsme výlet, návštěvu prarodičů, dvě procházky a došli jsme si pro proutky. Muž totiž každý rok plete pomlázku. 

Zbožňuji tahle místa v polabské nížině, je tu většinou tepleji, je mi tu příjemně... O víkendu zrovna dost pršelo a bylo zamračeno, ale občas vysvitlo sluníčko... 

A tady je mi to vlastně jedno, ať klidně prší, mám tu ráda každý kout za každého počasí. 

No posuďte sami...
















Málem bych zapomněla, že jsme ještě stihli karneval:).



O sobotě poreferuji v dalších dnech. Co jste podnikli vy? 

Dnes je venku úplně ukázkové aprílové počasí, naprosto proměnlivé, z extrému do extrému:).

Hezký začátek týdne!

L.

pátek 27. března 2015

Velikonoční jarmark


O víkendech tu teď máme velikonoční trhy. Nadšeně jsme tedy vyrazily (my ženy)... 

Nevím, proč jsem opět čekala něco zajímavějšího, jako například více velikonočních věcí, více tradičních výrobků z přírodních materiálů, méně kýčů. Balonky s Disney motivy sem nepatří, ale opět byly všudypřítomné. Bohužel jsem podlehla a dceři jeden koupila, jinak by nebyl klid. 

Ale zkrátka, ani pomlázky neměly hezkou stuhu, nevšimla jsem si žádných krásných kraslic, nejzajímavější byly asi ošatky a košíky. Pravděpodobně většina akcí proběhla už dopoledne, tudíž odpoledne už nebylo moc k vidění, ale to mi přijde zvláštní. Jsem z těch sezónních akcí u nás ve městě zklamaná. Pořád to samé jen s menší obměnou. Vánoční trhy však byly letos překvapivě celkem slušné.

Jak je to u vás ve městě? Na vesnici to v tomto období může být hezké. Nezbývá, než si tu velikonoční atmosféru s pár zvyky udělat doma nebo vyrazit někam jinam...







Při psaní článku mám dceru na klíně a vypráví mi o malování vajíček. Už se moc těší. Jen teď zrovna bojujeme s rýmou a venku není moc hezky. Sobota bude trošičku pracovní, ale na neděli máme nějaké plány, tak snad bude sluníčko a trochu tepleji.

Krásný víkend!

L.

středa 25. března 2015

Nové velikonoční deko

Velikonoce se blíží a letos jsem je nechtěla podcenit jako loni. Já jsem vlastně neměla žádnou seriózní velikonoční výzdobu. Zcela jistě stačí živá květina do vázy a vajíčka do mísy, ale zatoužila jsem po nějakém dekoru, který zaujme i dceru, přičemž poslouží i další roky. 

Zakoupila jsem tulící se zajíce a podnos, kovový svícen v bílé barvě, vše jsem doplnila frézií, kterou na pár obrázcích vidíte ve váze od Madam Stoltz. Už jí zřejmě nemají v nabídce, ale pokud na takový kousek někde narazíte, můžu jedině doporučit, protože je to jak lucerna, tak váza, ale například i jen tubus na sezónní dekorace. Za malé peníze šikovný kousek. 

Perníková vajíčka jsem dávala na blog poměrně nedávno, ta už jste asi zaregistrovali. Pár jsem jich ještě ubránila. 









V jakých barvách u vás bude velikonoční výzdoba? Všimla jsem si hlavně černo-bílé kombinace, která je teď hodně trendy. Mám jí také moc ráda, ale letos jsem se rozhodla, že na to půjdu více méně tradičně. Z dětství si pamatuji, jak jsme s maminkou barvily vajíčka cibulí, zdobily včelím voskem... To jsou vzpomínky, které bych chtěla i pro svou dceru, byť je ještě malá. 

Dnes bude nádherně! Vyrážíme ven a hodláme si to užít snad jen ve svetru.

Krásný den všem!

L.

pondělí 23. března 2015

Bagely

Ráda zkouším recepty ze zahraničí a ráda si o takových pokrmech něco zjistím. O bagelu si můžete přečíst samozřejmě i na Wikipedii, kde se dočtete, že je to pečivo většinou z pšeničné mouky, přičemž jeho historie je spojena s židovským obyvatelstvem. 

Ale pak se můžete dočíst nejrůznější zajímavosti... Například, v temnějších dobách polské historie, zhruba 400 let zpátky, vzniklo cosi jako předchůdce dnešního bagelu a tradičně se toto pečivo dávalo jako dárek ženám po porodu:-). Rozumějte, bolestné. Já tedy dostala kuchyňský robot - asi abych si ty bagely mohla upéct sama! ...emancipace... 

Pestřejší a dokonalejší podobu nabyly bagely údajně až v 60. letech dvacátého století. 

Můžete se také dočíst, že lze rozdělit několik typů, především tedy New York style a Montreal Style (v USA a Kanadě jsou bagely nejpopulárnější). Tím nejmarkantnějším rozdílem je velikost díry (v NY je menší, zhruba 1", což se rovná 2,5cm) - no prostě je to věda... 

zajímavé je, že bagel hraje roli i v amerických studiích zaměřených na statistické porovnávání velikosti porcí s vlivem na zvyšující se obezitu populace. Velikost bagelu se prý za posledních dvacet let téměř zdvojnásobila. 




No ale teď k věci... 

Já je mám moc ráda. Neřeším velikost díry, byť je pravda, že podle fotek to vypadá na NY Style. 

Chci se s vámi podělit o svůj osvědčený recept. Ten jsem přeložila, převážila, měl by fungovat. Jen musíte počítat s tím, že to není nadýchané pečivo, ale takové žvýkavé. 

Kdo jste bagely ještě nezkoušel, asi vás překvapí (jako poprvé mě), že se před samotným pečením vaří jako knedlíky:-). Ale nelekejte se, není to složité. 





Recept:

600g chlebové pšeničné mouky
300g vlažné vody
30g bílého cukru
10g soli
2 lžíce oleje (použila jsem řepkový)
6-8g sušeného droždí
+ mák, sezam, sůl, sušená cibule (cokoli) na ozdobení

Postup:

Ingredience smícháme, pořádně zpracujeme v robotu. Uvádí se až deset minut, protože těsto je docela tuhé. Pak přikryjeme mísu fólií a necháme zhruba dvě hodiny kynout.

Poté těsto rozdělíme na 8 kusů a vytvarujeme. Mně nejvíc vyhovuje způsob, kdy si udělám kouli (těsto zabalím do sebe, aby bylo hladké), přičemž uprostřed udělám díru. Nebojte se udělat větší otvor, těsto nakyne. Přikryté je necháme zhruba čtvrt až půl hodiny odpočívat.

Předehřejeme troubu na 250°C a dáme vařit vodu do velkého hrnce - přidáme do ní trochu medu.

Bagely vaříme v podstatě jako knedlíky, zhruba 1 minutu po každé straně. Pak je okapeme a přendáme na pečící papír na plech a posypeme dle libosti (mně došel sezam).

Já obvykle pečení začínám na zmíněných 250°C, ale zhruba po dvou minutách přepnu na 200°C. Pečeme dozlatova zhruba 15-20 minut (podle trouby).

Zdroj: allrecipes.com


Můžete s nimi udělat cokoli:)), ale jsou moc fajn na snídani, třeba s vejcem, šunkou, salátem.... Prostě s čímkoli.



Budu ráda, když je zkusíte. A ještě radši, budou-li vám chutnat. Napište!

L.

sobota 21. března 2015

Je to oficiální

Včera byl první jarní den. Jaro je tady už doopravdy. 

Oslavily jsme ho krásnou procházkou. E. byla plná energie, protože takové sluníčko už nám chybělo a mně chybělo i focení. Rok od roku je pro mě zima těžší, protože mým obrovským koníčkem je focení v exteriéru a já už jsem začínala mít abstinenční příznaky. V bundách a bez toho správného světla to není ono.

Ale už nám to začalo a bude to dlouhé - snad až do listopadu jako loni. 

Radujme se!:)







Úžasná čepička od BeBirdie


Nepochybuji o tom, že si ty dny také užíváte... 

Tak snad nám to avizované ochlazení nepokazí radost. 

Mějte se parádně!

Jedna náladovka k tomu...

L.

pátek 20. března 2015

Holčičí obědy

Už jsem se na blogu zmínila, že dlouhodobě pracuji na rodinné kuchařce, kterou jednou dostane dcera. Vařím, peču a fotím naše oblíbená jídla, ale snažím se i o zachycení společných chvilek v kuchyni, u stolu, a tak dále. Mým cílem je, aby kromě užitečné kuchařky vznikla i vzpomínka. Je to zároveň taková motivace, abychom jedli hezky. Jelikož články, kde figuruje jídlo, jsou zpravidla nejčtenější, usuzuji, že vám nevadí. 

Tohle je jeden z našich holčičích obědů. Náš tatínek/manžel nejí polévky (kromě hovězího vývaru) a nejí spoustu jídel a surovin, které mám ráda já s dcerou. Například rýži, těstoviny obecně a s tím spojená jídla. Nejedl by ani tenhle nákyp. No co nadělám... Od toho máme všední obědy ve dvou - jako byl tenhle:). Polévku máme v podstatě každý den, dcera je na ně zvyklá a má je moc ráda. Často jíme těstoviny, mám ráda zapečená jídla, doma prakticky nesmažím (když už, tak pro manžela, například řízky). S dcerou přišel řád i v tomhle směru a jsem za to moc ráda. Když si vzpomenu, jak jsme s mužem někdy jedli na vysokoškolských kolejích...:-D.

Mám ráda tyhle naše obědy a dcera se ráda zapojuje...



Nákyp je hodně jednoduché jídlo. Co si pamatuji, je to snad jedno ze zhruba tří jídel, co mi chutnaly ve školní jídelně. Když není sezóna a dobré čerstvé ovoce (švestky nebo meruňky), mám ho ráda s broskvemi z kompotu. Nic ohromujícího. 

RECEPT, který mi vyhovuje, můžete najít ZDE.

Já se ho držím, jen dávám o něco víc než špetku skořice. Taky ho nepeču tak dlouho, to by byl suchý. Je fajn, když se na talíři ještě trochu rozpadne. No a pak ho mám ještě ráda politý šťávou z kompotu:)).






Jak jste na tom s rodinným jídelníčkem vy? Panuje u vás shoda? Nebo vynucený kompromis jako u nás? 

A vaří váš muž? Já totiž muže v kuchyni závidím:). Kromě restaurace už ani nevím, jaké to je, když vám jídlo bez práce přistane pod nosem.

L.

čtvrtek 19. března 2015

Jarní šatník a oblíbené kousky

Jestli jsem na blogu ještě o něčem nepsala, pak je to oblečení. Já na to totiž ani nejsem expert. Oblékám se ráda, snažím se vždy o zařazení nějakých "trendy" věcí, abych šla s dobou, ale hlavně kupuji to, v čem snad vypadám dobře, co mi lichotí. Obvykle zakrývám "zadní partie", naopak mám ráda obtažené paže (z toho lze snadno identifikovat mé nedostatky a snad i přednosti). Co se týče stylu, přijde mi, že jsem se našla až po dítěti (a s blížící se třicítkou). Na barvy jsem nikdy moc nebyla, dřív jsem dokonce chodila výhradně v černé, což už teď neplatí. Určitě ráda nosím černé kalhoty (viz zmíněné nedostatky) a nějaké bundičky, ale když kupuji tričko nebo svetr, na 99% v jiné barvě, většinou je to bílá, šedá, béžová. No a sama jsem překvapená, kolik věcí mám v pudrových odstínech. 

Mám moc ráda doplňky, ale vůbec to s nimi nepřeháním. Ven nosím hodinky a je pravda, že toho na sobě moc nesnesu. Bižu náušnice mívám jen výjimečně, to samé náhrdelníky. Jsem spíš na náramky. A je mi trochu líto, že nenosím snubní prsten, ale po narození dcery jsem dost zhubla a je mi volný. Nehledě na to, že se pořád patlám v těstě, v písku, a tak dále.... No na to je mi těch diamantů líto (já vím, já vím, snubák se má nosit:)).  

Jsem ohromně vděčná, že jsem objevila ideální dioptrické brýle, zbožňuji copánkové vzory, "kožené" kalhoty a legíny, různé "open" svetry a kabátky, parky, z obutí "high top" tenisky a kotníkové boty obecně. Ulítávám na slunečních brýlích, které ale také rozbíjím a ztrácím. Do budoucna chci pořídit nějaké kvalitní a snad i dioptrické (k čočkám jsem ještě nedošla). Jinak mám moc ráda šátky, snoody, nákrčníky, z praktického hlediska dávám přednost cross body kabelkám a velkým brašnám. 

Jistě si všimnete, že za módu neutrácím, lepších kousků mám jen pár, protože já cpu peníze úplně jinam (dítě, bydlení, focení a podobně:)). Když už koupím něco luxusnějšího, pak je to něco, co mě neomrzí (např. kozačky, kabát, šaty), protože to je můj častý problém... Kdybych měla práci vyžadující nějakou lepší reprezentaci, jistě bych volila jinak. 


Tak tady je výběr pár kousků na jaro... Upozorňuji, že jsem na jarních nákupech ještě pořádně nebyla! 


Svetr C&A, brýle Ana Hickmann


Lindex

Brýle C&A

Snood Asos

Reserved




Lovelinks



Promod, CK


Amy's Stories




Triwa

Co jste si pořídily nového? Předpokládám, že můj blog (a hlavně tenhle článek) čtou hlavně ženy. A co rády nosíte? Něco už jsem viděla u vás v článcích... Já ještě určitě potřebuji nové boty! 

L.