S linkou

čtvrtek 22. června 2017

Víte, že jsem blázen do skla a porcelánu. Dlouho jsem toužila po servisu s černou linkou, ale nedařilo se mi ho najít. Nikde nic, ale teď mi ten sen splnila německá značka ASA. Je to fine bone china, takže fakt moc krásný kostní porcelán, úplně tenoučký. Přikupuji ho kousek po kousku, protože tu částku bych najednou snad ani vidět nechtěla:). Ale stojí za každou korunu.

Není návštěva, která by šálky, ze kterých každý den servíruji kávu, nepochválila. A byť je ten porcelán minimalistický, líbí se prostě každému. 



Nedávno mě ještě uchvátily tyhle lžičky Goa od Cutipolu, protože jsou k té kolekci jako dělané na míru. Jsou pěkně drahé, ale alespoň dva kousky jsem musela koupit. Ještě mi chybí dezertní talířky, takže to zase příště. 



A jestli vám něco připomíná, tak ano, mně taky - milovaný čajový servis od Sutnara, který má moje máma. 

L.

Les Království

pátek 16. června 2017

Když jsem včera brala slečnu ze školky, říkala jsem jí, že mám pro ní překvapení. Nebyl to dárek, pojede se na výlet. Byl to momentální nápad. Ptala se kam a když jsem odpověděla, že je to přehrada, přišlo jí to jako nuda:). Jenže tahle přehradní nádrž není vůbec obyčejná, Les Království je vážně hezké místo na Labi u Dvora Králové a Bílé Třemešné. Já se tam chtěla podívat už dávno.

Tatínek se zastavil ve Dvoře a my se slečnou měly dvě a půl hodiny času si to místo užít. Najedly jsme se v přilehlé restauraci s výhledem na údolí a Království, pak jsme vyrazily na špacír. Je to turisty vyhledávané místo a vůbec se nedivím. Máte-li možnost vyjet sem s rodinou na kolech, budete spokojení. Ale i pěšky můžete prozkoumat okolí. Slečnu zaujal domek hrázného s cimbuřím. Pravda je, že jsem s ním trochu pohrozila, když lezla přes lano tam, kam neměla. 

Celkových pohledů se nedočkáte, vzala jsem portrétní objektiv, prostě nebyl čas a jelo se. Ale já mám tyhle náladovky s naší slečnou ráda, vy se třeba pojedete podívat osobně. 














L.

Nástěnka

úterý 13. června 2017

Nástěnku pro slečnu do pokoje jsem řešila dlouho. Nemohla jsem objevit něco, co by se jí do pracovního koutu vyloženě hodilo. Jedině bílá magnetická nástěnka, ale prostě to nebylo ono. Teď jsou ale v módě tyhle drátěné, tzv. mesh boards. To mě docela nadchlo, protože je to takové kreativní, dá se na to cokoli připnout, pověsit, je to vzdušné. 

Naštěstí jsem objevila krásný a dostupný produkt od M&DE design. Kovové nástěnky mají ve třech barvách a dvou rozměrech, můžete je koupit ZDE. Já vzala hned dvě, pro mě a pro slečnu. Obě bílé, jedna je čtvercová a druhá obdélníková. 

Samotnou mě překvapilo, že se slečně nástěnka tolik líbí. Pořád vymýšlí, co tam připne. Baletka je u nás ještě pořád aktuální, jako povolání prý ale zvolí architektku:).



L.

V kabelce

pátek 2. června 2017

Vždycky se mi líbily ty příspěvky o tom, co ženské nosí v kabelce. Jako malá jsem je vídala v časopisech. Drahá rtěnka, pěkná klíčenka a stylová peněženka, pořádek... Já tam mám hlavně takový chaos a binčus, který jsem vám logicky nefotila. Samé účtenky a rozsypané koruny, gumičky. Alespoň mě to zase donutilo si tam uklidit. 

A co tam teda mám? To nejdůležitější je asi telefon, nějaké to platidlo (v mém případě často jen platební karta, protože hotovost už téměř nevedu), ale hlavně sluneční brýle. Ty jsou pro mě snad i důležitější než ty dioptrické, což mohou doložit známí, které často nezdravím, a cizí, které zdravím místo nich. Když jedu někam sama a zapomenu sluchátka, mám na sebe vztek. Se svým fototypem se dost bojím sluníčka, především na obličeji, takže přes léto nezapomínám krém. A samozřejmě rtěnka (někdy jen balzám) a pudr. Když náhodou nemám krém na ruce, tak trpím, to je taková moje záležitost. Nesnáším suché ruce a nemůžu pak sahat na určité materiály (kdo se mnou sdílí tuhle úchylku?:)). Přiznám se, že až v poslední době tahám i lahev s vodou. Nejsem ten typ člověka, co by se do sebe snažil nalít tři litry vody denně, ale naopak se s tím pitím musím trochu hlídat, protože mě i díky tomu často bolí hlava - což vysvětluje ty schované růžové prášky. Léky obecně užívám málo, ale někdy, když jedu z delšího focení, se bez prášku na hlavu prostě neobejdu. A co tam najdu úplně vždycky? Nějakou hračku. Ať jsou to pejsci, poníci, šmoulové, vždycky tam něco je. A obvykle tam mám i dceřiny sluneční brýle.

Zapomněla jsem na klíče, protože mi chybí ta stylová klíčenka:).

A co tam nesmí chybět vám?


L.