PF 2024

 Do nového roku tisíc šťastných kroků!

L.

Zima

...je letos pořádná. Sníh snad máme v lednu každý rok, ale že by u nás vydržel tak dlouho...paráda. Já nejsem žádný zimní tvor, zimní sporty mi moc neříkají, na lyžích jsem stála naposledy někdy v sedmnácti, navíc je mi prostě pořád zima. ALE...je to krásné na pohled. Užívám si to nejenom jako fotograf, ale i jako máma nadšeného dítěte. A ten pocit, když padá sníh...je jen málo takových věcí. Kouzlo.

Už někdy v říjnu jsem kupovala tenhle pletený set. Byla to láska na první pohled a já hned měla představu o tom, jak by ty odstíny asi vypadaly na fotkách. Je to trochu deformace, ale myslím, že celkem neškodná. A musím říct, že z toho setu měla velkou radost i sama slečna. Líbí se jí barvy a bambule. 

Na blogu bych toho chtěla během ledna stihnout ještě dost. Chtěla bych se zmínit o tom, jak jsme byli na baletu, co čteme, ale také poreferovat o nějaké kosmetice a o tom, jak pokračuji v naší rodinné kuchařce. 

Mějte se krásně!

L.

Trocha sněhu, hodně radosti

Včera nasněžilo. Nic moc pokrývka, však k radosti to stačí. U nás ten sníh nikdy moc dlouho nevydrží, ale v lednu to snad bude zase lepší a trvalejší. Vytvořila jsem korunku pro zimní královnu, tak ať můžeme udělat nějaké parádní fotky:).

Čeká nás poslední bruslení v tomhle roce, slečnu to moc chytlo. Je to teď naše velká krasobruslařka. A pod stromečkem na ní bude čekat nádherná panenka s bruslema:). Jsem zvědavá, co na ní řekne. 

Letos ten advent zase tak utekl. Nikdy se mi nechce řešit Vánoce v listopadu, ale možná je to jediný způsob, jak všechno stihnout. A nebo se tím prostě nestresovat:). Volím tu druhou možnost.

L.

"Po ó"

Snažím se brát slečnu často domů po obědě. Samozřejmě pak nic nestíhám, ale jejím prosbám neodolám. Ona je totiž nespavec. V noci spí krásně od miminka, když pominu období nočního kojení, které jsem musela zhruba na roce a třech měsících utnout, ale ona od dvou let nespí přes den. A ve školce jí ta dlouhá pauza, kdy sice nemusí nutně spát, ale musí být v klidu (a hlavně potichu, její největší výzva), dost trápí. 

Pamatuji si to sama, byla jsem stejná. A když mi maminka slíbila, že půjdu "po ó", byla jsem nejšťastnější na světě. Všichni to přece známe! To je prostě jakási společensky sdílená zkušenost.

A tak jsem jí vzala i dneska a přinesla jí nový batůžek, na který se těšila. Má celkem šikovný batoh z Tchiba, ale jelikož je trdlo, nechala si v něm otevřený fix a batůžek je prostě zničený, je to celé rozpité. Tenhle si vybrala sama podle svých představ (můžete si povšimnout, že je to jednorožec:)), já zase koukám na jiné vlastnosti. Měla jsem problém sehnat nějaký, kam se jí vejdou věci na přespání u prarodičů. Tenhle má ideální velikost (zhruba od 2, spíš 3 let). A hlavně - uvnitř je omyvatelný a má i malou kapsu se síťkou. No a dětem se ta zvířata a barvy prostě líbí. Mým favoritem byla liška, ale ta neprošla, prostě byla málo cukrkandlová:). Musím uznat, že se mi ten jednorožec líbí, barvy taky a je moc pěkně ušitý.

Batůžek je od oblíbené značky Skip Hop, z eshopu ProDěti. Když byla E.miminko, chtěla jsem jí od té značky pořídit pár věcí, ale na našem trhu toho tehdy ještě moc nebylo. Líbí se mi i ostatní produkty, třeba ty jídelní sady, deštníky a pláštěnky. No prostě bych asi měla pořídit sourozence, protože ty hračky jsou kouzelné:)).

Bundu a sněhulky už znáte, obojí super. 

Jinak jsou teď opravdu mrazivé noci a dny. Já si léčím svůj kašel a snažím se dostat do tempa. Jde mi to pomalu, stejně jako loni:). Ale podařilo se mi doma zorganizovat pár věcí, pár věcí vyhodit, schovat, hned se mi dýchá lépe.

Užijte si víkend!

L.

Zima/Winter

Tentokrát mají oba mé blogy stejný příspěvek. Hlavní téma je totiž jasné - sníh. 

Já se na něj těším každý rok. Nejsem žádný horal, lyžovala jsem naposledy na gymplu a nevím, jestli se k tomu někdy vrátím. Když už, tak k běžkám.

Ale sáňky a sněhuláka si ujít nenecháme. Včera byl tedy ještě pořád takový ubohý poprašek, ale dneska sněží ostošest a manžel už mi volal, že sněhulák dnes BUDE:).

L.

První

...a snad ne poslední sníh se u nás objevil v pondělí. Se slečnou jsme přiskočily k oknu a úplně nám to zvedlo náladu. Ale jak asi tušíte, za dvacet minut po té bílé kráse nebylo ani památky. Loni jsme se tu dočkali až koncem prosince (a to teda nebyla žádná velká nadílka) a pak snad někdy v březnu. 

E. by si od Ježíška mimo jiné přála sníh - tak to abychom mu konečně napsaly, že? My jsme ale ostudy. U nás je to teď takové zpomalené. Jsem teď jako klokanice, protože to moje skoro čtyřleté mládě je nemocné a chce se pořád chovat. Mám hodně plánů, do Vánoc toho musím stihnout celkem dost, ale výhodou je, že do všeho můžu slečnu zapojit. 

Dnes jsem stihla adventní kalendář, uklidila jsem dětský pokoj, odevzdala pár zakázek a hodně jsem se mazlila s tím svým štěstím.

Hezký víkend!

L.