Sezóna meruněk

sobota 30. června 2018

Narazila jsem na parádní meruňky - jak vzhledem, tak chutí. Chutnaly jako ty z dětství. Pár kilo jich bylo, ale stejně jsem váhala - sníst jen tak, udělat knedlíky, nebo upéct koláč? Zvládli jsme postupně všechny možnosti. Jelikož nemíváme přebytky z vlastních zdrojů, většinou veškeré sezónní ovoce sníme v čerstvém stavu. Nemívám domácí marmelády. Navíc jsou roky, kdy i to domácí pomrzne, například jako loňské třešně a višně. 




Tvarohové knedlíky jsem připravila podle tohoto receptu od Marcely z Pradobrot. Byly vynikající. Výborné knedlíky ale dělá i moje máma, která dává do těsta máslo.

Koláč je kombinace tohoto křehkého těsta a této náplně. Jen místo 500g tvarohu jsem použila 250g tvarohu a 250g mascarpone (o tom ostatně Marcela sama píše) a vynechala jsem drobenku, která u nás doma nikomu nechutná. 

Na koláči jsme si pochutnali dnes odpoledne s návštěvou. Já vyzvedla fotky z května a z červnové dovolené u moře, tak jsem se u kávy kochala... Bylo krásně. 




Dnes se k nám, alespoň na ten jeden den, vrátily letní teploty. A já jsem si zase připomněla, že vnímám 28°C v Čechách hůř než u toho moře. Je to prostě jiné klima. 

L.

Oblíbenci k moři

pátek 22. června 2018

Zrovna jsme se vrátili od moře a já bych se ráda podělila o dva výrobky, které ráda používám.

 Vždy jsem pečovala o svoje vlasy, jsem zvyklá do nich investovat, upravovat je a udržuji určitou kvalitu. Dřív také bývaly hodně dlouhé. Poslední roky dávám pozor i na vlasy naší slečny, protože ta už je má po pás. Díky slunci a soli je z ní během pár dní bělovlasé dítě a já se snažím, aby ta její chlouba, na které si dává záležet, příliš neutrpěla na kvalitě. Samozřejmostí jsou šampony, masky a olejíčky, ale na dovolenou vždycky koupím i něco zvláštního. Kamarádka mi zrovna poradila bezoplachový kondicionér Milk Shake ve spreji a já ho zkusila, protože na mě vykoukl při objednávce na Notinu. Za prvé, voní jako vanilkový dortík, což já sice úplně nevyhledávám, ale četla jsem na to kladné ohlasy a u dětí bude mít jistě úspěch (jako měl u nás). Ale hlavně se dá použít i na suché vlasy před koupáním v moři, při rozčesání, zaplétání vlasů. Měla jsem ho s sebou i v tašce na pláži. Celkově má skvělé recenze, tak snad se tenhle tip bude některé z vás hodit.

Nám se ještě osvědčilo vlásky zaplést do copu, což je jistě trochu ochrání a samozřejmě to i hezky vypadá. Je to ale hlavně šikovné, protože pracně rozčesávat dlouhé, prosolené a zacuchané vlasy bych nechtěla. 






Druhý výrobek je už roky moje stálice. Piz Buin Allergy (včetně verze na obličej) je první opalovací krém, který snesu na těle a nikdy nezklame. Díky němu se mi nestane, že bych se spálila, přičemž necítím potřebu často přemazávat. My jsme všichni tři fototyp I-II, používáme faktor č.50 a potrpíme si na stín. Máme samozřejmě i klobouky a UV trika a uvědomujeme si, že sluníčko ve větší míře není přítel. Když na pláži vidím, jak se někdo smaží do fialova, je mi do pláče. Všudypřítomná spálená těla mi připomínají dětství, kdy jsem to u moře pokaždé odnesla, několikrát s ošklivou sluneční alergií.

Naše generace už je v tomhle směru víc uvědomělá a snad už i víme, že móda, kdy se po dovolené předvádělo pracně "vymakané" opálení, je už dávno pryč. Někdo navíc chytne jako čokoláda po dvou procházkách městem, jiný se hned spálí. Já jsem jako dospívající čelila posměšným komentářům, teď v dospělosti jsem ráda, že moje pleť nevypadá stará a nemám pigmentové skvrny. 


Máte nějaké oblíbené letní produkty? Já bych ještě přidala pořádné brýle, stylový slamák a slušivý kaftan:).

L.

Červen

pátek 1. června 2018

První třešně z chalupy. Pidi velikost, ale chuť dobrá a radost veliká.

Všechny děti dobře znají, 
červen, kdy už třešně zrají.
Když pořádně zčervenají, 
každý se jich s chutí nají.

Holky, to jsou parádnice, 
nosí z třešní náušnice.
...

(Jan Susa, Červen)




Užijte si s dětmi jejich den. My měli akci už včera ve školce, bylo to moc fajn. 

L.

Jahodová klasika

úterý 29. května 2018


Ani jsem nezaregistrovala jaro a přišlo léto. Bývala jsem zvyklá na čtyři roční období:). Ale na počasí si opravdu nechci stěžovat, duben a květen byly nádherné měsíce. 

Opravdu si užívám dostupnost ovoce a zeleniny. Už se dají sehnat chuťově moc dobré jahody, což znamená, že máme takhle dobré snídaně. Nejsem líná v noci udělat tenhle jednoduchý dort, protože to ráno pak stojí za to.



Dort jsem měla dvakrát po sobě na Instagramu, čtenářky se ptaly na recept. Ale to je opravdu tak jednoduché, že je mi až trapné to psát. Navíc tu mám už dost podobný dort z minulých let. Ale ničemu neuškodí, když se tu ten recept objeví.

Na tyhle ovocné koláče/dorty ráda používám simaxovou formu o průměru 28cm a výšce 4cm. Je opravdu moc šikovná, doporučuji. Pokud máte menší průměr formy, bude muset být na toto množství forma vyšší.

Piškot: (upravený poměr z Dortu od maminky)

2 vejce
70g cukru krupice
70g hladké mouky
2 lžíce oleje (používám řepkový)

Krém:

Vanilkový nebo jahodový pudink
300ml mléka
250g tvarohu (používám plnotučný ve vaničce)
Cukr podle chuti

Nahoru jahody a libovolně želatina

Postup:

Formu vymažeme a vysypeme, předehřejeme troubu na 180°C (horkovzduch 160°C). Oddělíme si bílky od žloutků. Na vysoký stupeň vyšleháme bílky s cukrem a trošičkou soli, nižší rychlostí pak přimícháme střídavě žloutky a olej. Na závěr opatrně, nejlépe ručně, zapracujeme prosátou mouku. Hmotu rozprostřeme do formy a dáme péct dozlatova, přičemž zkoušíme špejlí.

Uvaříme si pudink z 300ml mléka a za občasného míchání necháme vystydnout. Po lžících ho pak přimícháme do tvarohu a podle chuti zvolíme množství cukru, který přidáme. Díky pudinku se obejdete bez želatiny, ale pokud máte hmotu řídkou, pak želatina neuškodí.

Na závěr si na krém poklademe omyté a nakrájené jahody, já pak ještě přelévám želé (ne to tuhé), protože mi to ty jahody zakonzervuje a neoschnou.

A to je vše!


Vyhlášení

čtvrtek 24. května 2018

Musím vás zklamat, se svým stylingem v rámci soutěže Bellarose jsem nevyhrála, tudíž žádné z vás radost neudělám. Ale neštěstí ve hře, štěstí v lásce:). 

Gratuluji vítězce!

(Pozn.: příspěvek o soutěži jsem radši odstranila, aby tu nevisely vaše emailové adresy. V dnešní době si nejsem jistá ničím a GDPR je pro mě chaos.)

Letošní jaro je tak krásné, počasí nám vážně přeje, každý den je jako malovaný. Skoro bych i zastavila čas, kdyby to šlo. Dostala jsem nádhernou kytici od klientů, je obrovská a plná těch nejkrásnějších květů včetně pivoněk. Dělají mi radost ty "maličkosti" v životě, třeba jako klidná snídaně s dcerou, odpolední káva s manželem, setkání s přáteli... A to je klíč ke štěstí.




Psaly jste mi o tom, co byste si pořídily do svého domova, tak hurá do toho. I ty materiální věci jsou někdy potřeba. A když něco nemůžete dostat z hlavy, kupte si to! Hezká sleva 20% do Bellarose platí do neděle 3. 6. 2018, stačí zadat kód "NESTO". Třeba tahle váza je díky tomu o 450Kč levnější!

Já už slevu využila a ještě jsem si v jiném eshopu dokoupila pár kousků mého oblíbeného porcelánu s černou linkou. 

Užívejte krásných dní!

L.

Ve stínu sakur

pátek 27. dubna 2018

Jaro vždycky uteče až moc rychle a květy sakur jsou stejně pomíjivé. Ale asi to tak má být, aby to pro nás bylo zvláštní. V půlce dubna ještě holé větve, za pár dní už celé obalené tou růžovou krásou, která pak lítá všude kolem a je fuč. Ulice je v té růžové záplavě vždycky o tolik hezčí. Ty sakury vás prostě nenechají v klidu. Lidé chodí okolo, zastaví se, sáhnou si, malí i velcí. 

Podařilo se mi uskutečnit mini focení ke Dni maminek a fotky byly tak hezké, že jsem klientkám až záviděla. Ale překonala jsem svou lenost a vyfotila i tu naší holčičku. Byl by hřích to neudělat. Protože stejně rychle jako odkvetou sakury, zmizí i ten jarní čas, který mám tak ráda. Čas, kdy slečně bylo šest, měla nové růžové šatičky a užívala si čas se mnou. A až přijde doba, kdy na mě nebude tak zvědavá, zůstanou mi aspoň ty vzpomínky. 






L.

Malá velká

středa 18. dubna 2018

...s názorem. Celkem brzy mi došlo, že dítě, byť malé, má často jasnou představu o tom, jak chce vypadat, co chce nosit, co se mu líbí. S oblečením jsme nikdy neměli žádné boje. Plnila jsem její princeznovské sny, ale zároveň i ty svoje o vkusném oblékání. 

A vlastně ani co se týče vizáže. Znám spoustu rodičů, co svým holčičkám šmiknou vlasy podle vlastního uvážení, protože je to praktické. Nic proti tomu, vážně to chápu, ale u nás každé kadeřnické péči předchází domluva - o kolik ještě můžeme. Vysvětluji, že vlasy musí mít upravené, konečky zastřižené. Možná pod vlivem Disney princezen, které mají jisté tělesné prvky přímo nereálné, moje dítě má svůj názor a chce své vlasy co nejdelší. A já to přání respektuji, protože ona na to má právo. Sice bych už dávno stříhala někam po lopatky, ale to by byla smutná. A tatínek taky. Ten má svou holčičku taky za princeznu. A zase nám jdou krásné účesy. 

Kolik z vás si vybaví nějaký svůj šílený účes, kdy se vás rodiče neptali, prostě šmikli? U mě to bylo snad jen jednou, kdy jsem experimentovala a ostříhala se sama. To pak došlo na klasický hrnec a obdivovali mě jako krásného chlapečka. Ale máma za to nemohla. Přesto si to pamatuji a vím, že jsem to tenkrát hodně řešila a necítila se dobře. Možná velká část dětí svůj názor na tuhle věc nemá, ale pokud ano, nabízí se otázka, jestli ho nerespektovat. Neříkám, že má dítě rozhodovat o všem, co se mu zlíbí, ale tohle ve mně rezonuje. Vlasy, byť taková "povrchní" věc, jsou součástí naší identity. A ta se utváří a upevňuje brzy. No a tak ctím přání malé velké slečny.


L.

Konečně duben!

pátek 6. dubna 2018

Děkuji za ohlasy na barvení vajíček, moc mě těší, když se něco podaří a vy z toho máte třeba pěknou inspiraci.

Konečně jsem se dočkala prvního vyloženě jarního dne... 

Duben je "můj měsíc", jsem v dubnu narozená a nemůžu se nabažit období, kdy schováme bundy, čepice a šály, vyjdeme svobodně jen ve svetrech, slunce je jiné, vzduch voní jinak, dny jsou dlouhé, otevírají zahrádky a příroda se probouzí, rozkvétá... 

Po nemoci to byla první pořádná procházka, podle slečny "na naše tajné místo v lese", odkud ji nemůžu dostat. První kytičky (jaterník podléška?), které skončily ve vázičce. Ale ono jich tam bylo vážně hodně a chráněné nejsou.

Jsou to krásné dny, když si to můžeme užívat ve zdraví a pohodě. 









Vrátila se mi energie a snad to chvilku vydrží:). Čeká nás zápis do školy, což je možná první zásadní povinnost, ze které však nemíníme dělat velkou vědu. Často se mě někdo ptá, jestli se dcera do školy těší... Myslím, že spíš ne, ona je po mně realista. Jaký k tomu zaujmout postoj? Nelákat na něco úžasného, ale ani neznechutit. Mě to ve škole bavilo přesně jeden den a nakonec jsem s tím vzděláváním skončila až s dvouletým dítětem:-D. Nepěkné vyhlídky. Ale nějak to zvládneme, je chytrá a má fajn rodiče:). A občas se najde i někdo, komu se ve škole líbí. 

L.

Pastelová vajíčka

pondělí 2. dubna 2018

Loni jsme s dcerou poprvé barvily vajíčka přírodně a opravdu nás to nadchlo. Jak výsledný efekt, tak i samotný proces. Ta vajíčka byla krásná, sytá, protože jsme použily vejce béžové barvy a zelí s řepou. Letos jsem koupila bílá, ale byla jsem trochu líná a zvažovala jsem, že barvit vůbec nebudeme. Ale ta holčička dělá všechny tyhle aktivity moc ráda, tak jsme se do toho zase pustily. Nekoupila jsem červené zelí a řepou jako loni, tak mi bylo jasné, že barvy budou jiné, ale proč ne, ať je změna.

No ale co na to barvení použít, když je to v podstatě na poslední chvíli? V mrazáku jsem sáhla po zbytcích - hrstka borůvek a malin, špenát a petržel, klasicky slupky ze žluté cibule a kurkuma nikdy nezklame. 


Co se týče postupu, vajíčka jsem nejdřív umyla hrubou stranou houbičky, abych se zbavila větších nečistot a značky. Odmaštění Jarem je důležité, aby barvy dobře chytly. Pak jsem si ze všech surovin udělala odvary. Prostě to povaříte v hrnci s vodou a následně přecedíte, abyste měli pouze barevnou šťávu. Pokud máte béžová vejce a barvíte sytými barvami, pak ani cedit nemusíte, vznikne zajímavý efekt, ale když máte vejce bílá a chcete chytnout tyhle sjednocené pastelky, pak to přeceďte. Odvary jsem nakonec přelila do skleněných nádob, přidala jsem lžíci octa, zamíchala, aby mohla dcera sama barvit (už uvařená) vejce. Samozřejmě můžete v odvarech vejce přímo vařit, ale z toho pak dítě nemá tu pravou radost, když to přímo nesleduje. 

Kurkuma, borůvky a cibule chytají hned, nejdelší barvení bylo u těch zelinkavých. Ale výsledek nás moc mile překvapil! Jedno to mátové je nebarvené, tak ho nabarvila slepice (tzv. indiánská vejce):).








 

U nás už se asi jinak barvit nebude. Maximálně přidáme nějaké rostliny do gázy či punčochy (to bych chtěla určitě zkusit), případně budeme zdobit voskem jako když jsem byla malá. Ale ty barvy už asi zůstanou.

L.

Velikonoční neděle

neděle 1. dubna 2018

Tenhle víkend byl holčičí a poznamenaný zánětem středního ucha. Ale léčba rychle zabrala a my jsme se zabavily. V sobotu v noci jsem upekla mazanec, aby byl v neděli ráno k snídani. Doma to kynuté moc nejíme, nepeču ani vánočku, ale chtěla jsem, aby měla slečna mazanec v naší rodinné kuchařce, takže bylo třeba ho i nafotit. Nakonec jsem se do něj docela pustila a půlku si odnesla mamka, která zase přinesla oběd. Recept je podle Romana Vaňka a najdete ho i TADY. Co se týče vzhledu, inspirovala jsem se u Maškrtnice, která peče jak mazanec, tak i slovenskou pasku. Je to něco jiného než mazanec, ale vzhledově podobná věc. Moc se mi líbilo, co upekla pro tento jarní editorial


Od kamarádky Svatky jsem dostala kytičku, která už je sice mírně "na pochodu", ale slečna využila krásných kvítků a ozdobila si copan ve stylu Lociky:).




Díky cateringu od mamky jsem se nemusela zabývat obědem, což se mi dneska vážně hodilo. Marod si chce pořád hrát a chovat se, tak jsem na ni měla o to víc času. Odpoledne jsme se ještě vrhly na barvení vajíček, ale to vám ukážu příště. Akorát jsem teď vyndala beránka z formy, aby byl čerstvý na zítra.

Veselé Velikonoce!

L.

Jarní project life

úterý 27. března 2018

V březnu jsem měla druhé Vánoce. Vyhrála jsem dvě krásné soutěže na Instagramu a přišel mi balíček od Paperoamo, který mi udělal obrovskou radost. A zrovna se mi teda vyloženě hodí.

V minulých týdnech jsem se totiž snažila zase trochu zapracovat na našem rodinném albu, konkrétně bylo třeba dokončit rok 2017. Dostala jsem se k listopadu, ale Vánoce už nějak dotáhnu. Současně jsem vyvolala fotky až do letošního března, což mě zase trochu uklidnilo - co je doma, to se počítá. 

Teď zpátky k obsahu toho krásného balíčku... Našla jsem tam, kromě jiného, MY LIFE kit březen/duben 2018 a EXTRA kit březen 2018. V balení je opravdu spousta moc hezkých a nádherně ladících kartiček, výřezů, samolepek,... Koukněte na fotky a na odkazy. 













Bývala jsem na ty dekorace v albu trochu lajdák. Když už se mi podařilo vyvolat a zastrkat všechny ty fotky, už mi nějak nezbývala energie na další zdobení. Ale tohle mě zase nakoplo a mám chuť se upsat na celý rok, abych měla krásně a aktuálně nazdobený každý měsíc. Asi nikdy nebudu ten typ, co si vyrábí celé scrapbookové stránky, ale minimálně ty nádherné kartičky, samolepky, popisky měsíců a ročních období bych chtěla udržet. 

Jelikož ještě nemám zpracované letošní jaro, ukážu vám alespoň pár jarních stránek z loňska. Toho materiálu je v kitu dost. 









Na téma Project Life dostávám hodně dotazů a často mi píšete, že jsem vás k tomu uvrtala. A jsem za to ráda, protože když si na to uděláte čas a obětujete nějaké (často nemalé) peníze, nikdy nebudete litovat. Čas letí jako splašený a soudě podle sebe, už si často nevzpomínám na to, co bylo loni touto dobou. Pak stačí vzít album a všechno je to zpátky. Nemluvě o tom, že dcera prohlížení alb zbožňuje. 

A doufám, že tím článkem trochu popoženu to jaro, na které už všichni netrpělivě čekáme. Je to moje nejoblíbenější roční období! A to letošní jaro je takové speciální, vážně jsem se na něj dost těšila. A jak se píše na jedné z kartiček: "Nezáleží na tom, jak dlouhá byla zima. Jaro nakonec přijde vždy."

L.