Zobrazují se příspěvky se štítkemčtemedětem. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemčtemedětem. Zobrazit všechny příspěvky

středa 6. března 2019

Růženka a Popelka

Moje knižní tipy jsou prý oblíbené. A to mám radost, protože o dětských knížkách mě baví psát. Tentokrát se podělím o dvě nádherné publikace s neskutečnými ilustracemi. Knihy vydalo Naše vojsko. Kdo by to byl řekl, že tohle nakladatelství původně produkovalo publikace pro prezentaci armády?:)

Ale teď k ilustracím... Jsou od Valerie Docampo, jejíž práci jste mohli vidět už v Louskáčkovi. Tohle je přesně to ztvárnění, které ke mně promlouvá. Fantastické, něžné, emotivní, dynamické, ohromně zvláštní, barevně dokonalé. Díky těm ilustracím získávají tyto klasické příběhy novou podobu. 

A v čem jsou knížky ještě unikátní? Valeria vás na konci nechá nahlédnout tak zvaně pod pokličku. Na pár stránkách vám ukazuje proces výběru barev, účesů, šatů, ale i kompozice. Koho by to nezajímalo?

A velikost textu akorát pro dítě, které začalo samo číst.

Naše slečna knížky ještě neviděla, kupovala jsem je za prababičku k narozeninám. Ale myslím, že z nich bude nadšená. 

Během března má vyjít Malý princ, toho ocení i kluci. 













Která nová dětská knížka vás naposledy vyloženě nadchla?

L.



neděle 13. ledna 2019

Zimní říkadla

Na knížky není nikdy brzy. Slečně jsem četla snad od narození. Pamatuji si na doby, kdy jsem se učila na státnice, měla jsem mimino na hrací dece, střídavě četla skripta a knihy a střídavě říkadla. 

S dcerou jsem za ty roky dala dohromady krásnou sbírku knížek a jsem přesvědčená o tom, že to čtení mělo velký smysl. Má slušnou slovní zásobu, fantazii, miluje ilustrace a ve škole ji čeština baví. Teď už celkem dlouho čte sama, ale snažím se udělat si na to společné čtení čas i v týdnu. 

Co se narodil bráška, byly večery hodně hektické, mívali jsme klasické vstřebávací hodinky mezi šestou a osmou, kdy byl doma řev. Se školní přípravou a všemi večerními povinnostmi se to těžko stíhalo. Ale teď už je to lepší a navíc čteme i miminku. 

Pořídila jsem říkadla s ilustracemi Jiřího Trnky, které jsou pro každé roční období, pro ráno i večer. Začali jsme logicky se Zimními říkadly a líbí se oběma:). Když pak vyjde chumelení za okny, je to příjemný bonus.







L.

pondělí 27. listopadu 2017

Adventní čtení


Advent je kouzelné období, které je potřeba si užít. Vánoční svátky jsou krátké, ale ty týdny příprav mě baví. Co jsem máma, je to zase o něčem jiném. Vidím sebe jako malou, jak jsem se těšila na pečení cukroví, na sledování pohádek v babiččině ušáku, na adventní trhy, na ty moje oblíbené baňky,... A ta moje malá to má samozřejmě stejně. 

Dnes se mi zrovna dvakrát nechtělo péct perníčky, ale kromě toho, že jsem je potřebovala na focení, se na to moc těšila Ema. Byla tak natěšená, že poskakovala na místě. Bylo jich jen pár, ale ta vůně za to také stála. A jelikož nám dvěma vyšla volná neděle, udělaly jsme si i takový čajový dýchánek, to ona miluje. Vytáhly jsme všechny nové vánoční knížky, které se mi podařilo sehnat. To je taková moje vášeň. 

Loni jste mohli zaregistrovat článek o úžasné Vánoční knížce pohádek, pověstí a koled s mými oblíbenými ilustracemi. Tu mi v antikvariátu sehnala kamarádka. Úspěch má i knížka Ježíšek, koupená loni. Malým princeznám se jistě můžou líbit i Královské příběhy od Disney, které máme už dva roky.

Loni jsem ani nestihla článek o novém Louskáčkovi od Svojtky, což je naprosto překrásná knížka. Moc doporučuji a děkuji za tohle vydání. V lednu jsme s dcerou byli v Národním na baletu, takže ten příběh je u nás známý i v trochu jiném provedení (aktuální libreto se trochu liší). Knížka je plná nádherných, snových ilustrací, na které naše slečna kouká pořád dokola. 

Já jsem si udělala radost nově vydanou, úžasně ilustrovanou Vánoční koledou od Nakladatelství Petrkov. Na tu se moc těším. O loňských Vánocích jsme koukali na skvělou animovanou verzi v televizi a úplně nás překvapila odezva od tehdy ještě čtyřleté slečny. Doporučuji shlédnout! Knížka Zvířátka ve vánočním lese má moc milé ilustrace a kratičké příběhy pro menší děti. Ema už čte náročnější příběhy, ale ty obrázky se jí moc líbí a přece jsem tu knížku chtěla mít doma už jen na to prohlížení. Dárek pro Ježíška jsem stihla zatím jen prolistovat a zrovna tak Vánoční knihu příběhů od Svojtky. Na tu se také moc těšíme, má krásné obrázky. 

A obrovskou radost mi dělá už dávno rozebraná Sněhová královna, kterou jsem teď nedávno objevila po ročním marném hledání a poptávání. Ilustrace Vladyslava Yerkova jsou jako z jiného světa. Četla jsem si něco o jeho technice, je to fascinující umění. Loni jsem nakoukla alespoň do aplikace

Máte také nějaký tip? Já už se těším na to, co nového zase vyjde. 































L.

čtvrtek 22. prosince 2016

Domácí pohoda

Nevím, jestli je to tím, že zanedbávám podrobný úklid domácnosti, neřeším nepodstatné, nebo jsem naopak systematická, ale před Vánoci u nás každý rok panuje pohoda. Cukroví je hotové. Letos jsem vytvořila osm druhů - poprvé jsem zkusila išlské, poprvé mi chutná linecké (asi díky té úžasné rybízové marmeládě s rozmarýnem) a nejdřív mizí úlky (vosí hnízda). Dárky jsou nakoupené a pomalu i zabalené. Do obchodů nás už nikdo nedostane. 

A když je klid a pohoda, pustíme si film nebo pohádku, písničky a koledy, ale také čteme vánoční příběhy. Na to se každý rok obzvlášť těším. Moje kamarádka Svatka mi udělala velikou radost, protože sehnala už nesehnatelnou knížku s oblíbenými ilustracemi (Vánoční knížka pohádek, pověstí a koled, Kentaur). E. je z ní nadšená. 














Jsem šťastná, že si můžeme Vánoce užívat bez starostí. To bych přála i všem ostatním. Ráda prohlížím inspirativní profily na Instagramu, virtuálně navštěvuji všechny ty nádherné domovy plné lásky.

Podívejte se alespoň na ty mé nejoblíbenější, tentokrát z ciziny:











L.