Červen

pátek 1. června 2018

První třešně z chalupy. Pidi velikost, ale chuť dobrá a radost veliká.

Všechny děti dobře znají, 
červen, kdy už třešně zrají.
Když pořádně zčervenají, 
každý se jich s chutí nají.

Holky, to jsou parádnice, 
nosí z třešní náušnice.
...

(Jan Susa, Červen)




Užijte si s dětmi jejich den. My měli akci už včera ve školce, bylo to moc fajn. 

L.

Jahodová klasika

úterý 29. května 2018


Ani jsem nezaregistrovala jaro a přišlo léto. Bývala jsem zvyklá na čtyři roční období:). Ale na počasí si opravdu nechci stěžovat, duben a květen byly nádherné měsíce. 

Opravdu si užívám dostupnost ovoce a zeleniny. Už se dají sehnat chuťově moc dobré jahody, což znamená, že máme takhle dobré snídaně. Nejsem líná v noci udělat tenhle jednoduchý dort, protože to ráno pak stojí za to.



Dort jsem měla dvakrát po sobě na Instagramu, čtenářky se ptaly na recept. Ale to je opravdu tak jednoduché, že je mi až trapné to psát. Navíc tu mám už dost podobný dort z minulých let. Ale ničemu neuškodí, když se tu ten recept objeví.

Na tyhle ovocné koláče/dorty ráda používám simaxovou formu o průměru 28cm a výšce 4cm. Je opravdu moc šikovná, doporučuji. Pokud máte menší průměr formy, bude muset být na toto množství forma vyšší.

Piškot: (upravený poměr z Dortu od maminky)

2 vejce
70g cukru krupice
70g hladké mouky
2 lžíce oleje (používám řepkový)

Krém:

Vanilkový nebo jahodový pudink
300ml mléka
250g tvarohu (používám plnotučný ve vaničce)
Cukr podle chuti

Nahoru jahody a libovolně želatina

Postup:

Formu vymažeme a vysypeme, předehřejeme troubu na 180°C (horkovzduch 160°C). Oddělíme si bílky od žloutků. Na vysoký stupeň vyšleháme bílky s cukrem a trošičkou soli, nižší rychlostí pak přimícháme střídavě žloutky a olej. Na závěr opatrně, nejlépe ručně, zapracujeme prosátou mouku. Hmotu rozprostřeme do formy a dáme péct dozlatova, přičemž zkoušíme špejlí.

Uvaříme si pudink z 300ml mléka a za občasného míchání necháme vystydnout. Po lžících ho pak přimícháme do tvarohu a podle chuti zvolíme množství cukru, který přidáme. Díky pudinku se obejdete bez želatiny, ale pokud máte hmotu řídkou, pak želatina neuškodí.

Na závěr si na krém poklademe omyté a nakrájené jahody, já pak ještě přelévám želé (ne to tuhé), protože mi to ty jahody zakonzervuje a neoschnou.

A to je vše!


Vyhlášení

čtvrtek 24. května 2018

Musím vás zklamat, se svým stylingem v rámci soutěže Bellarose jsem nevyhrála, tudíž žádné z vás radost neudělám. Ale neštěstí ve hře, štěstí v lásce:). 

Gratuluji vítězce!

(Pozn.: příspěvek o soutěži jsem radši odstranila, aby tu nevisely vaše emailové adresy. V dnešní době si nejsem jistá ničím a GDPR je pro mě chaos.)

Letošní jaro je tak krásné, počasí nám vážně přeje, každý den je jako malovaný. Skoro bych i zastavila čas, kdyby to šlo. Dostala jsem nádhernou kytici od klientů, je obrovská a plná těch nejkrásnějších květů včetně pivoněk. Dělají mi radost ty "maličkosti" v životě, třeba jako klidná snídaně s dcerou, odpolední káva s manželem, setkání s přáteli... A to je klíč ke štěstí.




Psaly jste mi o tom, co byste si pořídily do svého domova, tak hurá do toho. I ty materiální věci jsou někdy potřeba. A když něco nemůžete dostat z hlavy, kupte si to! Hezká sleva 20% do Bellarose platí do neděle 3. 6. 2018, stačí zadat kód "NESTO". Třeba tahle váza je díky tomu o 450Kč levnější!

Já už slevu využila a ještě jsem si v jiném eshopu dokoupila pár kousků mého oblíbeného porcelánu s černou linkou. 

Užívejte krásných dní!

L.

Ve stínu sakur

pátek 27. dubna 2018

Jaro vždycky uteče až moc rychle a květy sakur jsou stejně pomíjivé. Ale asi to tak má být, aby to pro nás bylo zvláštní. V půlce dubna ještě holé větve, za pár dní už celé obalené tou růžovou krásou, která pak lítá všude kolem a je fuč. Ulice je v té růžové záplavě vždycky o tolik hezčí. Ty sakury vás prostě nenechají v klidu. Lidé chodí okolo, zastaví se, sáhnou si, malí i velcí. 

Podařilo se mi uskutečnit mini focení ke Dni maminek a fotky byly tak hezké, že jsem klientkám až záviděla. Ale překonala jsem svou lenost a vyfotila i tu naší holčičku. Byl by hřích to neudělat. Protože stejně rychle jako odkvetou sakury, zmizí i ten jarní čas, který mám tak ráda. Čas, kdy slečně bylo šest, měla nové růžové šatičky a užívala si čas se mnou. A až přijde doba, kdy na mě nebude tak zvědavá, zůstanou mi aspoň ty vzpomínky. 






L.

Malá velká

středa 18. dubna 2018

...s názorem. Celkem brzy mi došlo, že dítě, byť malé, má často jasnou představu o tom, jak chce vypadat, co chce nosit, co se mu líbí. S oblečením jsme nikdy neměli žádné boje. Plnila jsem její princeznovské sny, ale zároveň i ty svoje o vkusném oblékání. 

A vlastně ani co se týče vizáže. Znám spoustu rodičů, co svým holčičkám šmiknou vlasy podle vlastního uvážení, protože je to praktické. Nic proti tomu, vážně to chápu, ale u nás každé kadeřnické péči předchází domluva - o kolik ještě můžeme. Vysvětluji, že vlasy musí mít upravené, konečky zastřižené. Možná pod vlivem Disney princezen, které mají jisté tělesné prvky přímo nereálné, moje dítě má svůj názor a chce své vlasy co nejdelší. A já to přání respektuji, protože ona na to má právo. Sice bych už dávno stříhala někam po lopatky, ale to by byla smutná. A tatínek taky. Ten má svou holčičku taky za princeznu. A zase nám jdou krásné účesy. 

Kolik z vás si vybaví nějaký svůj šílený účes, kdy se vás rodiče neptali, prostě šmikli? U mě to bylo snad jen jednou, kdy jsem experimentovala a ostříhala se sama. To pak došlo na klasický hrnec a obdivovali mě jako krásného chlapečka. Ale máma za to nemohla. Přesto si to pamatuji a vím, že jsem to tenkrát hodně řešila a necítila se dobře. Možná velká část dětí svůj názor na tuhle věc nemá, ale pokud ano, nabízí se otázka, jestli ho nerespektovat. Neříkám, že má dítě rozhodovat o všem, co se mu zlíbí, ale tohle ve mně rezonuje. Vlasy, byť taková "povrchní" věc, jsou součástí naší identity. A ta se utváří a upevňuje brzy. No a tak ctím přání malé velké slečny.


L.

Konečně duben!

pátek 6. dubna 2018

Děkuji za ohlasy na barvení vajíček, moc mě těší, když se něco podaří a vy z toho máte třeba pěknou inspiraci.

Konečně jsem se dočkala prvního vyloženě jarního dne... 

Duben je "můj měsíc", jsem v dubnu narozená a nemůžu se nabažit období, kdy schováme bundy, čepice a šály, vyjdeme svobodně jen ve svetrech, slunce je jiné, vzduch voní jinak, dny jsou dlouhé, otevírají zahrádky a příroda se probouzí, rozkvétá... 

Po nemoci to byla první pořádná procházka, podle slečny "na naše tajné místo v lese", odkud ji nemůžu dostat. První kytičky (jaterník podléška?), které skončily ve vázičce. Ale ono jich tam bylo vážně hodně a chráněné nejsou.

Jsou to krásné dny, když si to můžeme užívat ve zdraví a pohodě. 









Vrátila se mi energie a snad to chvilku vydrží:). Čeká nás zápis do školy, což je možná první zásadní povinnost, ze které však nemíníme dělat velkou vědu. Často se mě někdo ptá, jestli se dcera do školy těší... Myslím, že spíš ne, ona je po mně realista. Jaký k tomu zaujmout postoj? Nelákat na něco úžasného, ale ani neznechutit. Mě to ve škole bavilo přesně jeden den a nakonec jsem s tím vzděláváním skončila až s dvouletým dítětem:-D. Nepěkné vyhlídky. Ale nějak to zvládneme, je chytrá a má fajn rodiče:). A občas se najde i někdo, komu se ve škole líbí. 

L.

Pastelová vajíčka

pondělí 2. dubna 2018

Loni jsme s dcerou poprvé barvily vajíčka přírodně a opravdu nás to nadchlo. Jak výsledný efekt, tak i samotný proces. Ta vajíčka byla krásná, sytá, protože jsme použily vejce béžové barvy a zelí s řepou. Letos jsem koupila bílá, ale byla jsem trochu líná a zvažovala jsem, že barvit vůbec nebudeme. Ale ta holčička dělá všechny tyhle aktivity moc ráda, tak jsme se do toho zase pustily. Nekoupila jsem červené zelí a řepou jako loni, tak mi bylo jasné, že barvy budou jiné, ale proč ne, ať je změna.

No ale co na to barvení použít, když je to v podstatě na poslední chvíli? V mrazáku jsem sáhla po zbytcích - hrstka borůvek a malin, špenát a petržel, klasicky slupky ze žluté cibule a kurkuma nikdy nezklame. 


Co se týče postupu, vajíčka jsem nejdřív umyla hrubou stranou houbičky, abych se zbavila větších nečistot a značky. Odmaštění Jarem je důležité, aby barvy dobře chytly. Pak jsem si ze všech surovin udělala odvary. Prostě to povaříte v hrnci s vodou a následně přecedíte, abyste měli pouze barevnou šťávu. Pokud máte béžová vejce a barvíte sytými barvami, pak ani cedit nemusíte, vznikne zajímavý efekt, ale když máte vejce bílá a chcete chytnout tyhle sjednocené pastelky, pak to přeceďte. Odvary jsem nakonec přelila do skleněných nádob, přidala jsem lžíci octa, zamíchala, aby mohla dcera sama barvit (už uvařená) vejce. Samozřejmě můžete v odvarech vejce přímo vařit, ale z toho pak dítě nemá tu pravou radost, když to přímo nesleduje. 

Kurkuma, borůvky a cibule chytají hned, nejdelší barvení bylo u těch zelinkavých. Ale výsledek nás moc mile překvapil! Jedno to mátové je nebarvené, tak ho nabarvila slepice (tzv. indiánská vejce):).








 

U nás už se asi jinak barvit nebude. Maximálně přidáme nějaké rostliny do gázy či punčochy (to bych chtěla určitě zkusit), případně budeme zdobit voskem jako když jsem byla malá. Ale ty barvy už asi zůstanou.

L.