Únor bílý, pole sílí

pondělí 18. února 2019

Zima byla na sníh asi bohatá. Na horách. U nás těžko říct, měli jsme tu často tak zvaný dopolední sníh:). A místo závějí spíš kaluže. Ale pro mě akorát, já nejsem zimní člověk ani trochu. Je fakt, že v únoru zima nikdy nekončí, často sněží ještě v březnu. Já už jsem se ale namlsala tím jarním počasím posledních dní. Vždy okolo narozenin dcery se to začíná lámat, pomalu vykukuje to jarní sluníčko, je to cítit ve vzduchu. A já ožívám. Ale než to jaro začne, radši přidám ještě únorový příspěvek s troškou toho mokrého sněhu. 








L.

Rodinné recepty

úterý 5. února 2019

Kdyby měl den dvojnásobek hodin, možná bych zvládla alespoň půlku toho, co mám dlouhodobě v plánu. Všechny ty projekty, nápady, ale i resty... 

Jedním takovým projektem je i rodinná kuchařka. Už roky střádám naše oblíbené recepty a vlastní fotky, abych je mohla proměnit v něco, co případně podědí dcera (bude-li chtít).

Za tu dobu se změnilo několik představ, formátů, některé recepty jsem přefotila, jiné upravila. Holčička poněkud vyrostla a narodil se nový pomocník, ale teprve teď začíná mít kuchařka konkrétní podobu, se kterou jsem konečně spokojená. Zatím mám jen pár stránek, ale zvolila jsem spíš jednoduchost, tištěný text a jen pár ozdob z různých kitů od Paperoamo. Vlastní fotky tomu dodají to hlavní kouzlo, my máme navíc spoustu záběrů ze společného pečení a vaření, což mě hřeje na srdci. 

A jednou, až bude šanon dostatečně plný, by mohla vzniknout třeba foto kniha. 







L.

Zimní říkadla

neděle 13. ledna 2019

Na knížky není nikdy brzy. Slečně jsem četla snad od narození. Pamatuji si na doby, kdy jsem se učila na státnice, měla jsem mimino na hrací dece, střídavě četla skripta a knihy a střídavě říkadla. 

S dcerou jsem za ty roky dala dohromady krásnou sbírku knížek a jsem přesvědčená o tom, že to čtení mělo velký smysl. Má slušnou slovní zásobu, fantazii, miluje ilustrace a ve škole ji čeština baví. Teď už celkem dlouho čte sama, ale snažím se udělat si na to společné čtení čas i v týdnu. 

Co se narodil bráška, byly večery hodně hektické, mívali jsme klasické vstřebávací hodinky mezi šestou a osmou, kdy byl doma řev. Se školní přípravou a všemi večerními povinnostmi se to těžko stíhalo. Ale teď už je to lepší a navíc čteme i miminku. 

Pořídila jsem říkadla s ilustracemi Jiřího Trnky, které jsou pro každé roční období, pro ráno i večer. Začali jsme logicky se Zimními říkadly a líbí se oběma:). Když pak vyjde chumelení za okny, je to příjemný bonus.







L.

4 měsíce

čtvrtek 10. ledna 2019


Máme za sebou čtyři měsíce jako rodiče dvou dětí. Druhé dítě pro mě byla opravdu výzva, ale jsem jednoduše šťastná, že jsem se k tomu odhodlala. 

Když jsem se skoro před sedmi lety stala mámou, bylo mi 25 a dokončovala jsem vysokou školu. Miminko jsem si užívala, ale musela jsem jezdit dálkově 100 kilometrů tam a 100 zpátky do školy. Musela jsem se po nocích učit na státnice, později dělat výzkum a psát diplomku. Musela jsem zaměstnávat převážně tchýni (která mi tehdy hodně pomáhala) a organizovat výživu kojence. Pořád tam mezi všemi těmi krásnými i náročnými maminkovskými povinnostmi bylo břemeno v podobě školy. 

Tentokrát, s druhým, je situace úplně jiná a je to znát. Můžu si ho užívat v mnohem větším klidu. Ale i dítě je jiné. Slečna v podstatě nebrečela a docela si vystačila. Tohle miminko mě potřebuje mnohem víc. Jestli je to tím, že je to kluk, nevím. A tak jde spousta věcí stranou, ale je to velikánská radost. Jsem za něj vděčná a jsem vděčná, že má tak úžasnou sestřičku, která ho má opravdu ráda, stará se o něj a pořád opakuje, že je bráška nejhezčí a nejlepší na světě. Vím, že jejich vztah se bude měnit, ale momentálně je to pro nás životní výhra. 










L.

Ještě o Vánocích

středa 9. ledna 2019

Byly to krásné Vánoce, ale zase tak rychle utekly. Snažila jsem se, aby všechno proběhlo v co největším klidu, ale stejně mám pocit, že poslední dobou jedu na autopilota. Ještě ale není tak zle, abych nestihla pár fotek. A tak i z těch posledních Vánoc mám krátký report.

Manželovi vyšla pěkně dovolená, tak jsme si tatínka o svátcích užili. A co je hlavní, nikdo nebyl nemocný. Stihli jsme pěknou dávku vánočních filmů, obešli jsme všechny rodiny, dospali jsme deficit. I přes nevelká očekávání jsem dala dohromady docela pěknou dávku cukroví. Na tom etažéru to vypadá tak elegantně a slavnostně. Stromeček byl zase překrásný, tentokrát přibyly nějaké nové ozdoby - medvídek se jménem za narození chlapečka, pastelka za první třídu. Z minulých let máme kouličku se jménem slečny, baletku za etapu baletní školy, Louskáčka za první návštěvu stejnojmenného baletu v Národním, brusli za kurz bruslení, a tak dále... Mám ráda symboliku. Zase jsem si užívala tu červeno-bílou výzdobu a kamarádka mi udělala velkou radost, když mi donesla Ilex, což je druh cesmíny. Ten už nám na Vánoce nikdy nesmí chybět, jen tak ve váze vypadá úchvatně. Děti byly kouzelné. Nejmladší to všechno kolem pozoroval z mé náruče, slečna byla nadšená z dárků. Vlastně byla uchvácená vším. Byly to pro ní asi doposud nejkrásnější Vánoce. Obdivovala i sváteční tabuli a se vším pomáhala. Ale jestli mi něco vážně pomůže, tak je to manžel, který vaří jen dvakrát v roce, na Štědrý den dělá řízky a na Štěpána husu/kachnu. To je paráda. 

Doufám, že jste měli také krásné Vánoce. Našli jste pod stromečkem nějaký opravdu nečekaný dárek? Já letos nic, co by mě opravdu překvapilo, ale všechno to bylo krásné. Na Tři krále jsem tradičně všechno vánoční schovala a vyhlížím jaro:)).

Sice trochu opožděně, ale přece... Všechno nejlepší do roku 2019. Ať je pro vás šťastný. 

Máte nějaká předsevzetí? Loni mi s nimi pomohlo těhotenství, to jsem striktně chtě-nechtě dodržovala celý seznam. Letos bych se chtěla zaměřit na protřídění věcí v bytě a připravit nás na novou etapu. 




















L.




Pečení a zdobení

pátek 21. prosince 2018

Dokud nám doma nevoní perníčky, tak nejsou Vánoce. Ač letos není času na rozdávání, o pečení a zdobení perníčků jsme se s dcerou nemohly ochudit. A už nám u toho asistoval i nejmenší člen, byť zatím jen audio projevem. Očekávám, že tak za dva roky už by mohl zdobit s námi:).

Slečnu hezky zabavil stromek od Tescomy, je to vážně pěkná aktivita i dekorace. Doporučuji! Nám ho dala kamarádka Svatka a udělala nám velkou radost. 
















L.