Adventní čtení

pondělí 27. listopadu 2017


Advent je kouzelné období, které je potřeba si užít. Vánoční svátky jsou krátké, ale ty týdny příprav mě baví. Co jsem máma, je to zase o něčem jiném. Vidím sebe jako malou, jak jsem se těšila na pečení cukroví, na sledování pohádek v babiččině ušáku, na adventní trhy, na ty moje oblíbené baňky,... A ta moje malá to má samozřejmě stejně. 

Dnes se mi zrovna dvakrát nechtělo péct perníčky, ale kromě toho, že jsem je potřebovala na focení, se na to moc těšila Ema. Byla tak natěšená, že poskakovala na místě. Bylo jich jen pár, ale ta vůně za to také stála. A jelikož nám dvěma vyšla volná neděle, udělaly jsme si i takový čajový dýchánek, to ona miluje. Vytáhly jsme všechny nové vánoční knížky, které se mi podařilo sehnat. To je taková moje vášeň. 

Loni jste mohli zaregistrovat článek o úžasné Vánoční knížce pohádek, pověstí a koled s mými oblíbenými ilustracemi. Tu mi v antikvariátu sehnala kamarádka. Úspěch má i knížka Ježíšek, koupená loni. Malým princeznám se jistě můžou líbit i Královské příběhy od Disney, které máme už dva roky.

Loni jsem ani nestihla článek o novém Louskáčkovi od Svojtky, což je naprosto překrásná knížka. Moc doporučuji a děkuji za tohle vydání. V lednu jsme s dcerou byli v Národním na baletu, takže ten příběh je u nás známý i v trochu jiném provedení (aktuální libreto se trochu liší). Knížka je plná nádherných, snových ilustrací, na které naše slečna kouká pořád dokola. 

Já jsem si udělala radost nově vydanou, úžasně ilustrovanou Vánoční koledou od Nakladatelství Petrkov. Na tu se moc těším. O loňských Vánocích jsme koukali na skvělou animovanou verzi v televizi a úplně nás překvapila odezva od tehdy ještě čtyřleté slečny. Doporučuji shlédnout! Knížka Zvířátka ve vánočním lese má moc milé ilustrace a kratičké příběhy pro menší děti. Ema už čte náročnější příběhy, ale ty obrázky se jí moc líbí a přece jsem tu knížku chtěla mít doma už jen na to prohlížení. Dárek pro Ježíška jsem stihla zatím jen prolistovat a zrovna tak Vánoční knihu příběhů od Svojtky. Na tu se také moc těšíme, má krásné obrázky. 

A obrovskou radost mi dělá už dávno rozebraná Sněhová královna, kterou jsem teď nedávno objevila po ročním marném hledání a poptávání. Ilustrace Vladyslava Yerkova jsou jako z jiného světa. Četla jsem si něco o jeho technice, je to fascinující umění. Loni jsem nakoukla alespoň do aplikace

Máte také nějaký tip? Já už se těším na to, co nového zase vyjde. 































L.

Vánoční dort

středa 15. listopadu 2017

Když jsem byla malá, maminka vždycky upekla perník, rozřízla ho a promazala rybízovým džemem. Nedávno mi došlo, že já sama jsem snad pro svou rodinu perník ještě nepekla. 

S tím, jak se blíží Vánoce a zima, jsem na něj dostala chuť. Zároveň jsem měla potřebu upéct dort, který by se hodil jak na Vánoce, tak po celé zimní období. Advent obvykle strávíme tím, že pečeme cukroví, které schováváme do krabic, aby vydrželo až na svátky. Ale jaký advent, takové Vánoce. Celé to odpočítávání bychom si měli užít ve velkém stylu, protože pak je během chvilky všechno to úsilí pryč. 

A tak tu asi budeme mít takovou novou tradici v podobě rodinného vánočního dortu. Mám ráda spojení perníku a něčeho sladkokyselého a pikantního, a tak jsem  tam zakomponovala citron a červený rybíz. Přidejte si k tomu vůni čerstvého rozmarýnu, no a nemá to chybu. Kdo nemusí citronové krémy, dá citronu méně, ale bez něj to zase nebude ono. 



A jelikož mám ráda osvědčené věci, opět jsem pekla oblíbený korpus z "Dortu od maminky", který vždy jen mírně přizpůsobím tomu, co chci zrovna vytvořit. Uberou mouku, přidám kakao, vyměním klasickou mouku za jinou a podobně. Na tomhle receptu se mi líbí to, jak je vždycky jednoduchý a "neprůstřelný". Vize je taková, aby ho prostě zvládl každý. A já myslím, že tomu tak je, alespoň podle těch ohlasů. Navíc jsou v něm samé dobré, kvalitní a základní suroviny, takže to logicky nemůže být propadák.

Korpus:
(nastavitelná forma Tescoma Delicia 10x16cm, kterou jsem nechala skoro úplně utaženou)

5 vajec
5 lžic oleje (používám řepkový)
150g cukru krupice
135g hladké mouky
10g kakaa
Vrchovatá lžička perníkového koření (asi 5g)
Špetka soli do bílků

Krém:

200g mascarpone
180ml 33% smetany ke šlehání
80g cukru krupice (neubírala bych, aby nebyl moc kyselý)
2-3 lžíce šťávy z bio citronu (podle toho, jak moc ho chcete nakyslý)
Kůra z malého bio citronu
Vanilka
+ rybízový džem 

Na ozdobu:
Rozmarýn
Červené bobulovité plody (ideálně brusinky - já použila lyofilizované, velkoplodé brusinky, tzv. klikva). 

Vyšleháme si zvlášť bílky se špetkou soli a cukrem na nejvyšší stupeň, aby byl sníh pořádně tuhý a tvořil špičky. Pak na nižší rychlost přimícháme vždy jeden žloutek a jednu lžíci oleje. Na hmotu prosejeme mouku s kořením a kakaem a ručně opatrně zapracujeme (popřekládáme), abychom nenarušili sněhovou hmotu a korpus byl správně nadýchaný. Výslednou hmotou naplníme vymazanou a vysypanou formu, kterou máme na plechu s pečícím papírem. Mřížku si posuneme tak, aby byl horní okraj formy uprostřed trouby. Opatrně vložíme do trouby předem rozpálené na 160°C a pečeme zhruba 40 minut. Pro jistotu vyzkoušíme upečení špejlí.  

Vyšleháme mascarpone se šlehačkou a cukrem. Dáváme pozor, abychom hmotu nepřešlehali. Pak přidáme citronovou šťávu, kůru, vanilku a dobře promícháme. Dáme do lednice a mezitím si prokrojíme korpus (ideálně 3x). Pak už jen promažeme a poskládáme. Vždy nejdřív vrstvička džemu (dala jsem zhruba 2 lžíce na jednu vrstvu, nešetřit!) a na to krém. 

Na závěr dort potřeme krémem podle libosti (chtěla jsem, aby byl na stranách vidět korpus) a ozdobíme čerstvým rozmarýnem a bobulkami. Pro dokonalý efekt vršek dortu pocukrujeme moučkovým cukrem, aby působil jako zasněžený. 









Dorty jsou u mě na blogu populární, což vidím podle ohlasů a návštěvnosti (díky za každou zpětnou vazbu, cením si toho). Mě tohle pečení moc baví, tak se určitě můžete těšit na další výrobky. Doufám, že tento bude mít u vás doma úspěch. Jednoduché věci prostě fungují, na to je zákon:). 

L.

V archivu

sobota 11. listopadu 2017

Myslím, že se dá považovat za ohromný úspěch, když mám doma vyvolané fotky k poslednímu měsíci. Nejtěžší je to odhodlání sednout k počítači, vybrat ty správné snímky a poslat je někam do fotolabu. Mně to letos usnadnil fakt, že jsem fotila celkem dost svateb, které odevzdávám i fyzicky, tudíž jsem k objednávce vždy přibalila i pár našich rodinných fotek. 

Nejvíc se mi ale osvědčilo u toho výběru tolik nepřemýšlet, prostě nějaké vybrat a odeslat. Kdybych měla každou fotku zvažovat a plánovat layout do alba project life jako jsem to dělávala dřív, už bych se k nějakému výsledku nedostala. Takže vyvolám určité množství fotek, které nějak rozhodím do alba. Ty, které se nakonec nehodí, schovám do krabice na fotky, případně je rozdám prarodičům. A jen díky tomu spontánnímu procesu se mi daří mít krásně uložené třeba loňské Vánoce. Prostě nad tím tolik nedumat a něco vytvořit. 

Nikdo nemáme ideální množství času na "nedůležité" činnosti. Jde o to si ho udělat. Protože co když to se mnou zítra sekne?:) 




Blíží se půlka listopadu a já už začínám chytat vánoční náladu. Na lince mi chladne korpus na vánoční dort, který chystám na blog. Každý den se snažím doma uklidit něco, na co by se při běžném úklidu nedostalo (probrat skříně, uklidit kuchyňské skříňky apod.). Nemám ráda ty velké vánoční a jarní úklidy a nedělávám je, ale letos cítím, že je potřeba to tu provětrat. Čeká nás první baletní vystoupení a nějaké pěkné kulturní akce, ale taky náročná zkouška. 

L.

Podzim v plném proudu

úterý 7. listopadu 2017

Nasadila jsem oblíbený kabát a vytáhla podzimní konvici na čaj. Dny jsou krátké. Ta brzká tma mě nikdy netěší, ale s tím nic neuděláme. Přehnala se tu první školková nemoc a taky pěkná vichřice, která nám naštěstí nic nezničila. Ve školce jsme všichni v rámci zahradní slavnosti vyřezali dýně a oslavili svátek, který sice děti milují, ale mně nic neříká. Pomalu se začne péct cukroví. Už se na ty Vánoce zase docela těším. Co vy?

Čas plyne rychle. V říjnu jsme ještě stihly holčičí focení, za které jsem moc ráda. Díky, Jani, fotky už jsou vyvolané!



 





Blog a Instagram jsou tak trochu v útlumu. Ale to je prostě tím, že mám hodně práce a to rozvážení na kroužky je taky náročné. Ale teď to zase ožije a chystám pro vás pěkné články, například o knížkách. 

L.