Vánoční dort

středa 15. listopadu 2017

Když jsem byla malá, maminka vždycky upekla perník, rozřízla ho a promazala rybízovým džemem. Nedávno mi došlo, že já sama jsem snad pro svou rodinu perník ještě nepekla. 

S tím, jak se blíží Vánoce a zima, jsem na něj dostala chuť. Zároveň jsem měla potřebu upéct dort, který by se hodil jak na Vánoce, tak po celé zimní období. Advent obvykle strávíme tím, že pečeme cukroví, které schováváme do krabic, aby vydrželo až na svátky. Ale jaký advent, takové Vánoce. Celé to odpočítávání bychom si měli užít ve velkém stylu, protože pak je během chvilky všechno to úsilí pryč. 

A tak tu asi budeme mít takovou novou tradici v podobě rodinného vánočního dortu. Mám ráda spojení perníku a něčeho sladkokyselého a pikantního, a tak jsem  tam zakomponovala citron a červený rybíz. Přidejte si k tomu vůni čerstvého rozmarýnu, no a nemá to chybu. Kdo nemusí citronové krémy, dá citronu méně, ale bez něj to zase nebude ono. 



A jelikož mám ráda osvědčené věci, opět jsem pekla oblíbený korpus z "Dortu od maminky", který vždy jen mírně přizpůsobím tomu, co chci zrovna vytvořit. Uberou mouku, přidám kakao, vyměním klasickou mouku za jinou a podobně. Na tomhle receptu se mi líbí to, jak je vždycky jednoduchý a "neprůstřelný". Vize je taková, aby ho prostě zvládl každý. A já myslím, že tomu tak je, alespoň podle těch ohlasů. Navíc jsou v něm samé dobré, kvalitní a základní suroviny, takže to logicky nemůže být propadák.

Korpus:
(nastavitelná forma Tescoma Delicia 10x16cm, kterou jsem nechala skoro úplně utaženou)

5 vajec
5 lžic oleje (používám řepkový)
150g cukru krupice
135g hladké mouky
10g kakaa
Vrchovatá lžička perníkového koření (asi 5g)
Špetka soli do bílků

Krém:

200g mascarpone
180ml 33% smetany ke šlehání
80g cukru krupice (neubírala bych, aby nebyl moc kyselý)
2-3 lžíce šťávy z bio citronu (podle toho, jak moc ho chcete nakyslý)
Kůra z malého bio citronu
Vanilka
+ rybízový džem 

Na ozdobu:
Rozmarýn
Červené bobulovité plody (ideálně brusinky - já použila lyofilizované, velkoplodé brusinky, tzv. klikva). 

Vyšleháme si zvlášť bílky se špetkou soli a cukrem na nejvyšší stupeň, aby byl sníh pořádně tuhý a tvořil špičky. Pak na nižší rychlost přimícháme vždy jeden žloutek a jednu lžíci oleje. Na hmotu prosejeme mouku s kořením a kakaem a ručně opatrně zapracujeme (popřekládáme), abychom nenarušili sněhovou hmotu a korpus byl správně nadýchaný. Výslednou hmotou naplníme vymazanou a vysypanou formu, kterou máme na plechu s pečícím papírem. Mřížku si posuneme tak, aby byl horní okraj formy uprostřed trouby. Opatrně vložíme do trouby předem rozpálené na 160°C a pečeme zhruba 40 minut. Pro jistotu vyzkoušíme upečení špejlí.  

Vyšleháme mascarpone se šlehačkou a cukrem. Dáváme pozor, abychom hmotu nepřešlehali. Pak přidáme citronovou šťávu, kůru, vanilku a dobře promícháme. Dáme do lednice a mezitím si prokrojíme korpus (ideálně 3x). Pak už jen promažeme a poskládáme. Vždy nejdřív vrstvička džemu (dala jsem zhruba 2 lžíce na jednu vrstvu, nešetřit!) a na to krém. 

Na závěr dort potřeme krémem podle libosti (chtěla jsem, aby byl na stranách vidět korpus) a ozdobíme čerstvým rozmarýnem a bobulkami. Pro dokonalý efekt vršek dortu pocukrujeme moučkovým cukrem, aby působil jako zasněžený. 









Dorty jsou u mě na blogu populární, což vidím podle ohlasů a návštěvnosti (díky za každou zpětnou vazbu, cením si toho). Mě tohle pečení moc baví, tak se určitě můžete těšit na další výrobky. Doufám, že tento bude mít u vás doma úspěch. Jednoduché věci prostě fungují, na to je zákon:). 

L.

V archivu

sobota 11. listopadu 2017

Myslím, že se dá považovat za ohromný úspěch, když mám doma vyvolané fotky k poslednímu měsíci. Nejtěžší je to odhodlání sednout k počítači, vybrat ty správné snímky a poslat je někam do fotolabu. Mně to letos usnadnil fakt, že jsem fotila celkem dost svateb, které odevzdávám i fyzicky, tudíž jsem k objednávce vždy přibalila i pár našich rodinných fotek. 

Nejvíc se mi ale osvědčilo u toho výběru tolik nepřemýšlet, prostě nějaké vybrat a odeslat. Kdybych měla každou fotku zvažovat a plánovat layout do alba project life jako jsem to dělávala dřív, už bych se k nějakému výsledku nedostala. Takže vyvolám určité množství fotek, které nějak rozhodím do alba. Ty, které se nakonec nehodí, schovám do krabice na fotky, případně je rozdám prarodičům. A jen díky tomu spontánnímu procesu se mi daří mít krásně uložené třeba loňské Vánoce. Prostě nad tím tolik nedumat a něco vytvořit. 

Nikdo nemáme ideální množství času na "nedůležité" činnosti. Jde o to si ho udělat. Protože co když to se mnou zítra sekne?:) 




Blíží se půlka listopadu a já už začínám chytat vánoční náladu. Na lince mi chladne korpus na vánoční dort, který chystám na blog. Každý den se snažím doma uklidit něco, na co by se při běžném úklidu nedostalo (probrat skříně, uklidit kuchyňské skříňky apod.). Nemám ráda ty velké vánoční a jarní úklidy a nedělávám je, ale letos cítím, že je potřeba to tu provětrat. Čeká nás první baletní vystoupení a nějaké pěkné kulturní akce, ale taky náročná zkouška. 

L.

Podzim v plném proudu

úterý 7. listopadu 2017

Nasadila jsem oblíbený kabát a vytáhla podzimní konvici na čaj. Dny jsou krátké. Ta brzká tma mě nikdy netěší, ale s tím nic neuděláme. Přehnala se tu první školková nemoc a taky pěkná vichřice, která nám naštěstí nic nezničila. Ve školce jsme všichni v rámci zahradní slavnosti vyřezali dýně a oslavili svátek, který sice děti milují, ale mně nic neříká. Pomalu se začne péct cukroví. Už se na ty Vánoce zase docela těším. Co vy?

Čas plyne rychle. V říjnu jsme ještě stihly holčičí focení, za které jsem moc ráda. Díky, Jani, fotky už jsou vyvolané!



 





Blog a Instagram jsou tak trochu v útlumu. Ale to je prostě tím, že mám hodně práce a to rozvážení na kroužky je taky náročné. Ale teď to zase ožije a chystám pro vás pěkné články, například o knížkách. 

L.