úterý 24. ledna 2017

Na recepty

Moje máma má takový sešitek s japonským vzorem, do kterého odjakživa zapisovala recepty. Vybavím si ho celkem zřetelně, jako malá jsem si ho prohlížela, osahávala ho, listovala v něm. Sem tam byl flek od pečení, místy vložený kousek papíru, nějaká moje malůvka a poznámka by se tam také našla. 

Já měla na recepty místo sešitu takové kroužkové album a nebylo to úplně ideální. Dlouho jsem koukala po něčem vhodnějším, až teď nedávno jsem narazila na Webster's Pages Traveler's Notebook. V eshopu PaperoAmo (odkud jsou i kartičky a samolepky z kolekce Život je krásný) byl zrovna skladem, tak jsem rychle vzala jediný dostupný kousek v designu Walnut. Není kožený, ale to jsem ani nevyžadovala. Moc se mi líbí vnitřní systém, mám ráda kapsy a kapsičky, líbí se mi možnost vložit několik sešitků. 

Je to jako se vším, chce to čas. Ale věřím, že se nějaká ta chvilka, většinou v noci, najde, něco dopíšu a nalepím. Vlastní fotky výrobků a společných chvilek v kuchyni totiž nebudou chybět. Na ty si udělám čas ráda, protože slečna jednou bude potřebovat rodinnou kuchařku, až se odstěhuje do své vlastní domácnosti. Radši o tom ale zatím moc nepřemýšlím:)).










pondělí 23. ledna 2017

Novinky v domečku

Přes Vánoce se v domečku děly menší změny. Slečna dostala novou kuchyň s ostrůvkem a růžovou lednicí. Moc po ní toužila, tak se Ježíšek smiloval, byť byla opravdu drahá. A také si moc přála růžová křesílka. Dolní pokojík byl totiž dlouho volný. Na narozeniny do něj přibudou noví obyvatelé - babička s dědečkem:). A také už domek není na zemi, ale stojí pěkně na stolečku. Tolik se tam nepráší a slečna už se nemusí plazit. I tohle řešení je ale provizorní.

Dnes byl u nás totiž truhlář, aby zaměřil pokoj a vyslechl si představu. Věci se daly do pohybu rychle, tak se těšíme:). A já se těším nejvíc na to, až nás opustí ten kašel. Kurýrujeme jako o život. Potřebuji zpátky do pracovního procesu a slečna do školky. 








sobota 21. ledna 2017

Život je krásný

V lednu mám obvykle méně práce, tak už se tradičně snažím trochu víc zapracovat na albech. A zrovna mě k tomu nakopla i Anička z mého oblíbeného eshopu PaperoAmo, když mi s předvánoční objednávkou poslala nové Project Life kartičky navržené Lucií Barabas. Mají název Život je krásný a jsou opravdu moc hezky vyvedené, barevné, optimistické. Mockrát za ně děkuji, udělaly mi velkou radost.

Mám ke svým fotkám ráda tento font, hezky to koresponduje. Však i mé foto logo je podobné. 

Už se těším, až je založím, ale nejdřív musím objednat nové kapsy do alba. Poučena uplynulými lety, už se nebudu snažit o variabilitu kapes, ale objednám maximálně dva designy. Nebude to tak pracné. 






Doufám, že si užíváte víkend. Nás zastihla nemoc, kterou slečna opět donesla ze školky. A to jsme se zrovna chystali sáňkovat.


L.

čtvrtek 19. ledna 2017

Hlavně šetrně

Mám citlivou pleť a roky se mi nedařilo najít takovou kosmetiku, která by mi vyloženě seděla. Byly doby, kdy jsem si myslela, že platí úměra čím dražší, tím lepší. Také jsem měla období, kdy jsem zuřivě kupovala určitý druh produktů a bavilo mě zkoušet nové a nové značky. To je dávno pryč. 

Mnohé krémy na citlivou pleť z lékárny mi vůbec nesedly a přání se omezilo už jen na to, abych druhý den po namazání nenašla na pleti apokalypsu. Až ve třiceti jsem přišla na to, že mi nejvíc sedí přírodní kosmetika. Konkrétně, Havlíkova Apotéka je hodně vychvalovaná a podle mě právem. Mám moc ráda jejich ranní čistící masku a dobře snáším krém Krásná slečna. Slečna už sice nejsem, ale Krásná paní je na mě moc výživná a to by špatně dopadlo. Oleje a čistící gely mi obecně nesedí. Od Weledy můžu snad úplně všechno, ale konkrétně tenhle mandlový čistící krém je moc fajn. Moc mě mrzí, že mi nesedla dánská bio kosmetika Urtekram, ale je pravda, že jsem zkoušela jen tu březovou řadu. La Roche Posay jsem používala roky a asi to chce změnu. Pro děti musím vychválit přírodní kosmetiku Hristina. 

Máte nějaký tip? Chtěla bych něco hodně hydratačního. Vždycky dám na něčí doporučení, tak teď koukám po kosmetice Kivvi, Dr. Hauschka, ale láká mě i Kiehl's. 

A vím, že je to hlavně o genech, hormonech a životosprávě. Mám rezervy v jídle, jím hodně sladkého, ale alespoň se mi daří víc spát (předsevzetí).

L.








úterý 17. ledna 2017

Zima

...je letos pořádná. Sníh snad máme v lednu každý rok, ale že by u nás vydržel tak dlouho...paráda. Já nejsem žádný zimní tvor, zimní sporty mi moc neříkají, na lyžích jsem stála naposledy někdy v sedmnácti, navíc je mi prostě pořád zima. ALE...je to krásné na pohled. Užívám si to nejenom jako fotograf, ale i jako máma nadšeného dítěte. A ten pocit, když padá sníh...je jen málo takových věcí. Kouzlo.

Už někdy v říjnu jsem kupovala tenhle pletený set. Byla to láska na první pohled a já hned měla představu o tom, jak by ty odstíny asi vypadaly na fotkách. Je to trochu deformace, ale myslím, že celkem neškodná. A musím říct, že z toho setu měla velkou radost i sama slečna. Líbí se jí barvy a bambule. 








Na blogu bych toho chtěla během ledna stihnout ještě dost. Chtěla bych se zmínit o tom, jak jsme byli na baletu, co čteme, ale také poreferovat o nějaké kosmetice a o tom, jak pokračuji v naší rodinné kuchařce. 

Mějte se krásně!

L.

čtvrtek 12. ledna 2017

Pro slečnu


Z miminka je slečna a kromě vkusu a zálib se mění i potřeby. Těmi potřebami myslím hlavně lepší uložení věcí a především pracovní kout. Letos by se tedy měla dočkat nového pokoje.

Dcera opravdu hodně kreslí a i když spoustu aktivit provádí na podlaze, já bych jí ráda pořídila pořádný stůl. Jistě, máme větší stůl v obýváku, ale přece jenom půjde za rok a půl do školy, takže bude potřebovat svůj prostor. Zároveň se pořád hýbe a natřásá před zrcadlem, takže efektivní řešení místa je potřeba, stejně jako holčičí, ale přesto minimalistický design.

Nábytek bude čistě bílý a na míru, ale nějaké barvy u doplňků si neodpustím. Dcera v procesu výběru samozřejmě figuruje, takže má své slovo. Ona vnímá detaily, barvy a má svůj názor. Má ráda růžovou, modrou a žlutou. Já jsem milovník mid century modern stylu, takže bych tyto barvy ráda zvolila v tlumené retro podobě. Růžová spíš jako blush pink, modrá s nádechem zelené, žlutá s hořčicovým tónem. Paletu ideálně doplní právě neutrální bílá, šedá, případně hnědošedá, tzv. taupe. 

V kurzu jsou velká kulatá zrcadla, kulaté věšáky, geo vzory a ovčí kůže (ať už pravé, nebo syntetické). Plakát si slečna vybrala sama, doplní ho nějaké fotky. Já už koupila neutrální povlečení, protože s větší peřinou jsem to musela řešit hned. Nebude chybět osvětlení a nějaká nástěnka.

Zcela jistě se to budování protáhne (truhláři toho mají vždy hodně), ale už se na to moc těším.






L.

pondělí 9. ledna 2017

Nové kousky

Už jsem pár let matkou, takže prožívám hlavně ty dětské vánoční dárky. Ale moc ráda dárky dávám a samozřejmě i ráda dostávám. Kdo taky ne. Jen už dárky dávno nejsou to hlavní, co mám na Vánocích ráda. 

Mám svůj wishlist, ale ten funguje spíš jako moje osobní inspirace. V naprosté většině jsem to já sama, kdo si plní ta materiální přání. A tak mi to také vyhovuje. S manželem si děláme radost v průběhu roku, na narozeniny a výročí si většinou jen zajdeme na večeři, o Vánocích to bývá většinou jen jeden dárek. Loni jsem pod stromečkem našla až moc drahé dárky a letos jsem manžela varovala. 

Úplně klasické hodinky jsem si přála celkem dlouho. Dostala jsem je od maminky, která je má také. Já jí letos přikoupila řemínek na výměnu. Hodinky využívám hlavně při práci, kdy nemůžu koukat na telefon, ale musím hlídat čas. A je to samozřejmě krásný módní doplněk. Vybírání nebylo úplně jednoduché, ale věděla jsem, že by měly být stříbrné. Co se týče doplňků, nenajdete u mě nic výstředního, vždy jsou to minimalistické kousky. Nic okolo krku, náušnice miniaturní, tenký náramek a snubák nosím výjimečně. A jakmile přijdu domů, všechno sundávám. 

První Ray Bany jsem si koupila teprve nedávno. Rozhodovala jsem se mezi typem Erika a Clubmaster, oboje v černé. Tenkrát vyhrály ty první na celé čáře. Jsou prostě perfektní, matné a úžasně lehké, ale Clubmastery jsem z hlavy nevyhnala a musela je mít taky. Sluneční brýle jsou totiž věc, která je ke mně skoro přirostlá. Až na pár dní v zimě je mám neustále, miluji je. Tak byl manžel rád, že dostal tip. Já jsem zase pořídila Philips Sonicare, protože on klasicky nic nechtěl a vážně to s ním není lehké. Radost měl ale velikou. 

Kromě hodinek a brýlí jsem dostala nové kožené rukavice, společenské psaníčko, kosmetiku, nějaké vůně do bytu, plus obálky:)). 

L.




sobota 7. ledna 2017

Nový rok

Něco končí, něco začíná. Nemám to přelomové období moc ráda a nejsem v tom sama. Jsem naprosto spokojený člověk, který se raduje ze života, ale přesto se neumím ubránit zvláštnímu pocitu, který se objevuje pravidelně koncem prosince a mizí v druhé půlce ledna. Znervózňuje mě nejistota, očekávání, potřeba nastartovat se a zkrátka někde začít. Asi s tím nic neudělám, je to možná úzkost, která naštěstí vždycky brzy zmizí. 

Co mi v tom zvláštním období pomáhá? Obklopit se rodinou, přáteli, příjemnými věcmi, pustit si film, hezkou hudbu, naordinovat si procházky do přírody, dětský úsměv, sluníčko, uklidit byt od krámů, nedávat si velké cíle, těšit se na něco, počkat. 

Co bych si letos přála? Aby se nás drželo zdraví, protože pak je život fajn. A chci si dál bez výčitek užívat líné radosti, protože o tom ten život je.

Děkuji, že jste tu se mnou loni byli, občas mi napsali. Mám úžasné čtenáře.

Ať se vám daří a potká vás jen to dobré. 



Fotky vznikly na Nový rok. Mráz krásně kouzlil, díky slunci se všechno třpytilo a já, ač s antibiotiky, jsem se kochala. Slečna se radovala, že je jako v pohádce. 










L.