středa 22. dubna 2015

Dubnové dny

Naše všední dny bývají celkem fajn:). 

Teď s pěkným počasím je trávíme logicky více venku. 

Jakkoli je naše dítě úžasné, milé a šikovné, tak umí být i pěkně zlobivé. Přikládám to tzv. terrible three. S úderem třetího roku věku totiž přišla opět větší vzdorovitost. Na spoustě věcí se domluvíme lépe, ale v jiných je to zase horší. 

Já vím, patří to k věku a ona z toho vyroste. Ale dostat ji domů z hřiště, od prarodičů, z návštěvy...nemožné. Končí to hysterickým pláčem, šíleným vztekáním, voláním "pomoooc, pomoooc" a já jsem zničená a znemožněná před zraky sousedů a kolemjdoucích. 

Nic moc na to nefunguje (slibování, vyhrožování, domlouvání, počítání,...), ale prostě čekám, až to přejde:-D. 

Z fotek je to ale andílek, že?:)





Už jsem psala, že od dvou let přes den nespí. Denní spáč vlastně nikdy nebyla. Možná v šestinedělí. Když už se stane, že usne (musí ale doslova odpadnout sama od sebe), tak jí večer nemůžeme uspat.

Jsem zvědavá, jak zafunguje školka. Proběhl zápis. E. tam všechny okouzlila, tak na konci dubna uvidíme, jak to pomohlo (jasně, jde přece o body). 

Tu školku potřebujeme obě dvě úplně stejně - "jako prase drbání" :-D.






Na Instagramu jsem se také pochlubila radostí z toho, že mi vyšly fotky ve svatebním magazínu. A psala jsem o tom i na svém foto blogu

Focení je kapitola sama o sobě. Bere mi hodně času, ale je to dobrovolné, prostě mě to naplňuje. A já jsem tuhle činnost už i oficiálně zpečetila. Jsem ráda, že se lidem fotky líbí a je to ohromně zvláštní pocit, když vás pro něco, co snad svým způsobem (to "svým způsobem" bych podtrhla) umíte, vyhledávají. 

Uvidíme, co přinese další rok, nemám přehnaná očekávání a jsem skeptik (možná realista). 



Snažím se teď více plánovat jídelníček. 

Abych se najednou v době oběda a večeře nehroutila nad tím, že nevím, co a z čeho přichystat. Už jistě víte, že pečení mě baví, s vařením je to naopak. Nechávám se inspirovat ostatními a to mi vyhovuje. 




Ještě se ale musím pořádně vrhnout na organizaci domácnosti. Dřív mi chaos nevadil, teď mě stresuje. Naštěstí můj muž je organizačně zdatný.

Jak jste se v dubnu měli vy? Já říkám, že když se nic neděje, je to snad i dobře:).

L.

10 komentářů:

  1. Dobrý den,
    z tohoto příspěvku mám pocit, jako bych ho psala já. Jako by jste popisovala chování mého syna. Také řešíme školku a těším se, že synka snad přijmou, na druhou stranu si uvědomuji, že asi už nikdy nebudeme v takovém těsném kontaktu... Přeji hodně štěstí do budoucího období vám, ale hlavně vaší budoucí školačce :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To jsem ráda, že se někdo ztotožní:)). Já se zase vidím ve vašem komentáři, přesně mám úzkost z toho, že už nebudeme ta dvojka, celý den spolu:-/... Jinak děkuju moc a vám taky hodně štěstí!

      Vymazat
  2. Tak nase Lvice ted ma uplne stejne obdobi, jen je o rok a neco mladsi...posledne si lehla uprostred ulice a rvala tak urputne ze se za nami vschni otaceli...ja v duchu pocitala do deseti a pomalu rudla study....no rikam si ze z toho "snad" jednou vyroste.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To na ležení na zemi je dobrý no... U nás to bylo hlavně kolem roku a půl. Teď musím zaklepat, poslední dny je fakt hodná.

      Vymazat
  3. Můj duben byl hektický.. ale radost ze sluníčka, pučení a prvních kytiček absolutně převládá! :) moc pěkný blog.

    OdpovědětVymazat
  4. Vidíš, Luci, tak já to mám jinak. Amálku do školky nechci dávat vůbec a do školy vlastně také ne, tak dlouho jak jen to bude možné. Naprosto se mi zajídá celý ten český systém školství a nechci, aby se podepsal na přirozenosti mých dětí. Moc Ti blahopřeji k plnění tvých fotografických snů, tvé fotky jsou skutečně nádherné a návštěvy u Tebe mě motivují a pošťuchují ;), abych se také začala učit fotit lépe, rozumět a posunout to alespoň o krůček dál. Díky! :) Veronika

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No já s tebou souhlasím. Nejradši bych jí do toho procesu vůbec nedávala, protože pak už je v tý mašinerii, ALE školku považuju za opravdu užitečnou věc a jsou děti (například jako Ema), který do školky samy prostě chtějí. Každej den se mě ptá, kdy už půjde do školky, závidí školkovejm dětem na procházce... A já neplánuju další mateřskou a pracovat musím. Ze školy mám ale opravdovou hrůzu. Jinak děkuju a jsem ráda, že "pošťuchuju":). Měj se krásně!

      Vymazat
  5. Beautiful pictures!
    Have a lovely wekeend
    Hugs Tina

    OdpovědětVymazat

Děkuji za komentář!