středa 4. listopadu 2015

Listopad

...u nás začal pracovní nedělí. Fotila jsem v pražských Ctěnicích jednu moc milou rodinu. 

Bylo tam nádherně. Listí už bylo hodně opadané, pokrývka na zemi tak silná, že jsem nevěděla, jestli stojím ještě na břečťanu, nebo už v bažině:). Svítilo nádherné slunce, takže v protisvětle poletoval prach z listí...to je něco na mě. Jsem hledač dokonalého světla. To je asi i deformace povoláním, když třeba platím u kasy a najednou spatřím tak nádherné světlo, že mě to až odzbrojí. 

Ale zpátky k věci...

Těch rodin s vícero dětmi fotím celkem dost a vždycky si říkám, jak je to náročné, ale krásné. Rodiče mají můj upřímný obdiv. Já tu odvahu nemám, až si to někdy vyčítám, tak jsem ráda za každou slušnou rodinu, která se množí:)). 

Rodina je přece základ státu:-D. 



Jsem vděčná za každý slunečný den. Jen je mi líto, že na vlastní fotky teď není čas. Ale já si ho zase někdy udělám. 

Mějte se a užívejte podzimu!

L.

6 komentářů:

  1. Tím světlem jsem taky poznamenaná. Zkazí mi náladu, když u sebe nemám foťák a kolem se rozlije to pravé:)

    OdpovědětVymazat
  2. Luci, pěkné fotky. Jsi šikulka šikovná. Věrka

    OdpovědětVymazat
  3. Ach, ta fotka dětí v lese je přenádherná...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Radko, děkuju, mně se taky moc líbí - právě proto, že pro mě představuje dětství. Děti mám takhle nespoutaný a v pohybu nejradši.

      Vymazat

Děkuji za komentář!