Snídaně do postele

...jsou u nás o víkendech běžné. Já tak tedy nesnídám, vleže nemůžu, ale manžel ano. A pokud není jeden z nás v práci, je to tak vždycky. I ty palačinky máme často.

Mám radost z čajníku Kamjove na indukci. Dlouho jsem hledala pěknou skleněnou konvici a taky pěkný čajník. A tohle je 2v1. A porcelán ASA Selection je moje velká láska. Sbírám ho po částech. 

L.

Rozkvetlé

Jaro si užíváme. Já mám největší radost z toho, že skončila sezóna nemocí a slečna už je hezkých pár týdnů zdravá. Zdravá je ale relativní pojem, protože ještě řešíme zalehlá ouška a nosní mandli. Ale i toho se snad brzy zbavíme.

Taky mám radost z toho, že jsme všichni mohli odhodit vrstvy. Ten pocit, když už opravdu finálně ukládáte vyprané zimní oblečení, je k nezaplacení. Dva předešlé pokusy selhaly. Už před pár týdny jsem také výrazně zkrátila vlasy a myslím, že i s tou tmavší barvou mi to prospělo. 

Příroda se zelená a kvete, na procházkách a na fotkách je čím se pokochat. 

Jen ten pocit, že nic nestíhám, je pořád horší a horší. Potřebovala bych kompletní úklid domácnosti a tak dva dny nepřetržitého spánku. Ale jsem ráda, že není nouze o práci. Chtělo by to shodit tak tři kila a to mi jde vždycky nejlépe tehdy, když jsem v zápřahu.

Mějte se hezky!

L.

Album 2015

Co se týče rodinných fotek, snažím se držet krok s tempem z minulých let, byť jsem vytížená fotkami druhých. Ty profesní jsou samozřejmě na prvním místě, ale důležité jsou právě i ty osobní projekty. Uvědomuje si to asi každý fotograf. Já se toho na vlastních fotkách nejvíc naučím. Jsou prostě věci, které nemůžu zkoušet na klientech, tam jsou velká očekávání, zodpovědnost a jede se na ostro. I díky tomu mám pořád hodně vlastních fotek. A ty je samozřejmě třeba nějak organizovat. Už jsem na toto téma psala články, třeba TADY a TADY. 

Nyní bylo třeba zrealizovat album za rok 2015. Obvykle to stíhám v zimě, kdy je toho focení méně. Letos jsem však stihla jen půlku roku (začátek a konec roku), šlo to prostě ztuha. To rozpočítávání v rámci project life dá zabrat. Ale i to je pro mě relativní úspěch, lepší než nic.

Chtěla jsem se s vámi podělit o radost z nových PL kartiček. Jsou od Lucie Šindelkové, která je nejen grafička, ale i fotografka. Koupila jsem si dvě sady - Princezny a Svatební. Líbily se mi obě úplně stejně, z té svatební sady akorát vyndám pár kartiček bokem, jinak jsou krásně univerzální. Líbí se mi barevnost, jednotnost kolekcí, nápady, zpracování, ale i kvalita. Kartičky mají pěknou gramáž a opravdu žádnou vadu. Pořád se v nich přehrabuji a baví mě je zakládat. Jako by byly přímo pro nás, úplně kolikrát na ty stránky sedí. Můžete je koupit ZDE. Vřele doporučuji!

Zároveň jsem nafotila pár dalších detailů - nejen alba samotného, ale i toho, co při tvoření ráda používám. 

Už jste se na to vrhli taky? 

L.

Kulatiny

Dnes je mi třicet. Necítím se na to, zasekla jsem se někde v pětadvaceti. A vlastně je to zatím asi jedno, jsem spokojená. Věk s dvojkou na začátku se mi sice vizuálně líbil víc, ale zase už jsem v tom stádiu, kdy dostávám šperky:).

Do třicítky jsem se stihla vdát, rozmnožit se, zařídit bydlení, dodělat školu, obklopit se skvělými lidmi a založit živnost (hlavně díky rodině). A pro mě je to úspěch, nemám na sebe velké nároky, chci jen žít spokojený život. Dokud budu zdravá a moje rodina taky, tak si to snad vždycky nějak zařídím. Mám pár snů do dalších let, některé se mi zřejmě nesplní, ale snít je fajn. 

...

Dort jsem si upatlala sama a byl takový nereprezentativní, ale to je taky jedno. Oslava byla malá a rodinná, protože já jsem nerada oslavencem, radši chystám oslavy ostatním.

Díky za všechna milá přání na Instagramu, mám své insta známé moc ráda!

A to by tak stačilo:). Hezkou neděli!

L.

Jaro

...je konečně tady!

Loni jsem se radovala zrovna tak. Letos ten první jarní den nebyl nic moc, ale teď jsme se dočkali i letních teplot.

V neděli jsme měly holčičí den bez tatínka a vyrazily jsme do lesa. Já už musím slečnu na ty procházky občas trochu nutit. Buď chce jezdit na kole (to pak nic nevyfotím), nebo chce do sámošky :-D (nákupy nám vozí domů, takže cesta do obchodu je pro ní evidentně zábava). Nalákala jsem jí na kytičky. Ty jí baví pořád stejně:).

L.

Mazanec

Ano, už je po Velikonocích, ale slíbila jsem, že dám na blog recept na mazanec. Bude se hodit na příští rok. Letos jsem totiž dělala všechno na poslední chvíli. 

Vyzkoušela jsem nový recept a mazanec nám moc chutnal, takže určitě zařadím do rodinné kuchařky. Také jsem ho poprvé pletla jako věnec. Je to takové efektní, byť správně má být s křížem. 

Recept jsem objevila ZDE a je od Evy Mácové. Udělala jsem ale pár změn, tak ho radši přepíšu...

Mazanec

250ml mléka
2 vejce
120g másla (s Herou nepeču)
120g cukru krupice
580g hladké mouky
pytlík sušeného droží
malinká lžička soli
vanilka
bio citronová kůra
mandle celé loupané
rozinky (můžete naložit do rumu, já to nedělám)
+ vejce na potření před pečením
+ můžete přidat trošku rumu (já nedávám)

Těsto si připravíme jako obvykle - s kváskem, vejce vyšleháme s cukrem...přidáme vše ostatní a na závěr mandle a rozinky (podle potřeby, já dávám hodně). Necháme vykynout. Pak si těsto rozdělíme na dva díly, menší a větší (jedna třetina a dvě třetiny), které dále rozdělíme na tři dílky (nebo na dva a tři), abychom z nich mohli uplést copany. Je to jako s vánočkou, velký copan dolů, malý nahoru. Copany točíme do kruhu rovnou na plechu s pečícím papírem a doprostřed dáme zavařovačku nebo hrnek (také s pečícím papírem okolo), aby kruh hezky držel tvar. Necháme ještě podruhé trochu vykynout, potřeme vejcem a dáme péct. Někdo peče kynuté s počáteční vysokou teplotou a pak stahuje, mně se toto nedaří. Já troubu roztopím zhruba na těch 200°C, ale už při vkládání stáhnu na 180°C a pak podle zlátnutí stáhnu ještě jednou. Pečeme plus mínus 50min. 

L.

Vajíčka

...opět zdobila sama slečna. Já ty Velikonoce letos nestíhám. Zastihly nás nějak brzo a u nás doma je tak trochu chaos. Pozlobil mě počítač a to je pro někoho, kdo ho má jako pracovní nástroj, celkem nepříjemné. Ale už to snad bude v pořádku (ještě že mám manžela, který mě vždycky zachrání a pomůže). 

A tak jsem vděčná za pomocnici, která samostatně nazdobí vajíčka:).

L.