Malá velká

středa 18. dubna 2018

...s názorem. Celkem brzy mi došlo, že dítě, byť malé, má často jasnou představu o tom, jak chce vypadat, co chce nosit, co se mu líbí. S oblečením jsme nikdy neměli žádné boje. Plnila jsem její princeznovské sny, ale zároveň i ty svoje o vkusném oblékání. 

A vlastně ani co se týče vizáže. Znám spoustu rodičů, co svým holčičkám šmiknou vlasy podle vlastního uvážení, protože je to praktické. Nic proti tomu, vážně to chápu, ale u nás každé kadeřnické péči předchází domluva - o kolik ještě můžeme. Vysvětluji, že vlasy musí mít upravené, konečky zastřižené. Možná pod vlivem Disney princezen, které mají jisté tělesné prvky přímo nereálné, moje dítě má svůj názor a chce své vlasy co nejdelší. A já to přání respektuji, protože ona na to má právo. Sice bych už dávno stříhala někam po lopatky, ale to by byla smutná. A tatínek taky. Ten má svou holčičku taky za princeznu. A zase nám jdou krásné účesy. 

Kolik z vás si vybaví nějaký svůj šílený účes, kdy se vás rodiče neptali, prostě šmikli? U mě to bylo snad jen jednou, kdy jsem experimentovala a ostříhala se sama. To pak došlo na klasický hrnec a obdivovali mě jako krásného chlapečka. Ale máma za to nemohla. Přesto si to pamatuji a vím, že jsem to tenkrát hodně řešila a necítila se dobře. Možná velká část dětí svůj názor na tuhle věc nemá, ale pokud ano, nabízí se otázka, jestli ho nerespektovat. Neříkám, že má dítě rozhodovat o všem, co se mu zlíbí, ale tohle ve mně rezonuje. Vlasy, byť taková "povrchní" věc, jsou součástí naší identity. A ta se utváří a upevňuje brzy. No a tak ctím přání malé velké slečny.


L.

7 komentářů

  1. Lucko,
    já vždy toužila mít krásné dlouhé vlasy!
    Jenže, maminka mě stále nechávala stříhat nakrátko :-(
    V dospělosti jsem si ty vlasy nechala narůst pod lopatky, ale když přišli děti zjistila jsem, že mé vlasy nejsou tak silné , krásné a kadeřnice mi je radikálně zkrátila na velmi krátké.
    Byla jsem s nimi spokojená více jak 12 let, ale není po 45 roce, to chce změnu, takže nechávám růst, ale jde to pomalu.
    Za to moje jediná dcera měla vlasy od dětství, krásné pevné, dlouhé,...poprvé se nechala ostříhat na mikádo v 8 letech a pak zase nechala růst dlouhé.
    Až minulý týden bez upozornění přišla opět na mikádo :-o
    Holt, puberta !

    OdpovědětVymazat
  2. Naše malá, dnes už sedmiletá, dlouhé vlasy hodně dlouho nechtěla a mně to nevadilo, bylo to pro mě praktické :-). Než šla do školy, tak se rozhodla, že chce dlouhé a hrozně řešila, jestli se to do září stihne. Stihlo a teď už chce jen dlouhé. Ale tak krásné vlásky jako E. teda nemá. Jen já bych jí nechala dorůst ofinu, jenže nechce nosit sponky, tak to nejde. Hana

    OdpovědětVymazat
  3. Ta Vaše holčička má kráásnéé vlasy, jako princezna a byla by škoda je stříhat nakrátko . Nestříhat ! Hezký den přeji Šá

    OdpovědětVymazat
  4. U nás je to naopak. Já si po dvou synech chtěla užívat princeznu a plést copanky, ale ona si nenechá vlasy ani stáhnout do gumičky, natož zaplést. Takže respektuji a máme mikado.

    OdpovědětVymazat
  5. Souhlasím! Děti se mají vnímat a respektovat. Pokud je to něco přehnané pokusit se o kompromis.

    Co se týče vlasů, moje starší je neměla skoro do dvou let :) A hned jak to šlo dělala jsem ji ty minicopánky, co nejdou stáhnout normální gumičkou :D Teď má 4 roky a vlásky chtěla ostříhat. Mě to trhalo srdce, ale poděkovala a řekla, že konečně vypadá jako já... :D:D Mám je pod ramena.

    OdpovědětVymazat
  6. mě mamka nutila mít vlasy na kluka.Když jsem V 15ti poprvé dostala občanku,tak jsem řekla,že jako občan mám svá práva a na vlasy si nenechala sáhnout.Byla doba,že jsem je měla pod kolena.S dětmi přišlo zkrácení do půl zad.Ale dofám,že i jako šedovlasá babičku mě nikdo ke zkrácení nedonutí

    OdpovědětVymazat

Děkuji za komentář!