pondělí 14. března 2016

Spolu

Když byly slečně zhruba 4 měsíce, dosáhla toho, že jsme jí začali brát k nám do postele. Tenkrát se v noci často budila a já jsem v křesle usínala u kojení. Bála jsem se, že jí upustím. S novorozencem bych si na to hromadné spaní netroufla, ale ona už pak byla takové velké miminko a udělala jsem jí bariéru. 

No a cpe se nám tam pořád a nikomu to nevadí:). Když v noci nechodila, stýskalo se nám. Teď už se samozřejmě vyspíme lépe zvlášť, ale stejně jsem ráda, když se k ránu vloudí a probudím se vedle ní. Jako dnes. Na společné spaní budeme vzpomínat, je to prostě skvělý pocit mít celou smečku v bezpečí pohromadě. 

Čtvrtý už se tam ale nevejde, máme malou postel:).


L.

14 komentářů:

  1. Mate pravdu, je to bajecne...jen kdyby se ta nase nebudila tak brzo... A kdy k vam prileti klokan? Zdravim, Jana

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jestli je tím myšleno další dítě, tak to ještě není ani v plánu:-D. To bylo jen konstatování, že místo už není:-).

      Vymazat
  2. Luci, ja mam zkusenost, ze i do te nejmensi postele se spolu s Tebou, vejdou vsichni potomci co mas:-)) Terka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No je pravda, že ještě někde u nohou nebo nad hlavou by se něco málo vešlo:-D. Navíc už jsem trénovaná pro profilové spaní na hraně postele:-D.

      Vymazat
  3. Taky mame malou postel..planujeme poridit vetsi :-D. Zatim se vejdeme...

    OdpovědětVymazat
  4. Mad dve deti, dcéra 13,chodila k nam do postele, teda ja som ju uz ani neprenasala :-) do tej jej tusim tak do 6,5 roka...Mezi tym sa narodil syn a ako sa ona vytratila presne v tom cas aj on uz nespal v postielke sam, ... a ona chodi do velke postele dodnes a to ma sedem.... A pravdu povediac, som stastna, ze to tak bolo, teraz ked su samostatni, mi to aj chýba:-) Nerozumiem mamickam, ktore placuce dieta nechavaju same v "ich" posteli...A vobec im to neuskodilo vsetci mi vravia, ze su az privelmi samostatni:-) papa

    OdpovědětVymazat
  5. Ha, Luci, tak my sme už štyria a spíme spolu. Je fakt, že niet nad obrovskú posteľ na mieru, aspoň sa tam všetci v pohodlí zmestíme. S prvorodeným sme spali spolu od narodenia, druhorodený prišiel na to, aké je to fajn vo veľkej posteli asi po troch nociach prespaných v ,,svojej" postieľke. Proste tie deti vedia, ako na nás. Ja tiež v noci zaspávam pri kŕmení, tiež sa bojím, aby som ho nepustila, ale zvláštne je, že nemám strach, že by som bábo priľahla, spím akosi na inej frekvencii od kedy mám deti, ale to asi každá matka.

    OdpovědětVymazat
  6. Dcera s námi spí od půl roku (teď má 20m). Ač jsem si myslela, že bude spát ve svém pokoji, teď, když ho má, pak jsme od toho upustili. Bylo by nám totiž děsný smutno :-)

    OdpovědětVymazat
  7. Taky to mám ráda ;-). Někdy se malá neprobudí a vydrží ve své posteli celou noc, a to mi pak bývá skoro líto ;-). Já s tím braním dcery do postele začala až dýl, nějak mě to dřív nenapadlo a teď si ťukám na čelo, jak jsem si zbytečně komplikovala život... ;-)
    V.

    OdpovědětVymazat
  8. Luci, my si také často vyčítáme, že nemáme větší postel. Tenkrát jsme si mysleli že stošedesátka nám musí stačit, jsme přece hubení �� Ale i tak se v ní vyspíme všichni čtyři. Starší (4r) k nám chodí nad ránem se dospat, občas u nás usne večer, to ho potom přeneseme. Ten mladší (15m) u nás spí pro jistotu celou noc už asi od jeho půl roku. Tenkrát začal mít potíže se spaním, často se budil, a když už jsem ho konečně uspala, byl vzhůru hned, jak jsem ho dala do jeho postýlky. Nejprv jsem s tím trochu bojovala, každý mi radil, abych to nedělala, že si zvyknea nebude chtít spát sám. Jenže ony ty děti u rodičů v posteli skončí dřív nebo později všechny, tak co :-D A máš pravdu, na ty společná rána v jedné posteli budem ještě jednou moc rádi vzpomínat ;-) Radka

    OdpovědětVymazat
  9. Spíme pohromadě s oběma od narození, teď už mají 6,5 a 4,5, k naší 160cm je přiražená jedna 90cm postel a vejdem se. Když jdu spát, musím si sice vybojovat aspoň kousek místa, ale pak mě okamžitě okolo krku chytí dětské chapadlo a já taju blahem. A ráno hned úsměvy a pusinkovačka... až se jednou přestěhujeme a děti budou mít vlastní pokojíček, bude se mi po tomhle stýskat.

    OdpovědětVymazat

Děkuji za komentář!