V nemocnici

pátek 13. května 2016


Naše slečna byla na operaci. Brali jí nosní mandli a současně píchli ouška. Půl roku se to sledovalo a už to dospělo do fáze, kdy bylo jasno. Aspoň jsme nestáli před volbou, protože uším se muselo ulevit. 


Všechno jsme pořádně připravili, nic jsme nepodcenili. Velkou výhodou je povolání mého manžela. Věděli jsme, co nás čeká. Ale vždycky zároveň říkáme - sladká nevědomost. Prožívala to samozřejmě celá rodina, protože byť je to častý a relativně "banální" zákrok, je v celkové anestezii a je to prostě operace. Byla na to připravená a bylo to znát. Byla v klidu, nebála se, spolupracovala, ale to je jistě i povahou dítěte. V nemocnici jsem s ní byla dva dny a všechno proběhlo skvěle. Jsem opravdu vděčná všem zaměstnancům, vážím si jejich práce. A i maminky na oddělení byly moc milé. 

A co se mi honilo hlavou? Že lituji a obdivuji všechny rodiny, které potkaly vážné zdravotní problémy a v nemocnici jsou třeba několik týdnů či měsíců. Je to diskomfort, je to psychicky náročné, ale děti jsou tak statečné. U nás byly zátěžové asi dvě hodiny, kdy se nám vrátila ze sálu, to jí prostě nebylo dobře. Ale jinak na ní nebylo nic znát a byla tak moc statečná. Jen ten obrázek, kdy jí s copánkama, v erárním pyžamku a s úsměvem na rtech odvážejí na sál, už nikdy nezapomenu. To byla naše nejtěžší chvíle. 

Jsem ráda, že to máme za sebou a samozřejmě doufám, že už tam nebudeme muset. Tak moc si vážím zdraví a každý den se o ní bojím. 

L.

6 komentářů

  1. Luci, taky na zdraví všech mých nejbližších denně myslím a děkuji za něj! Přeji, ať jste už brzy úplně fit a užíváte si krásný květen a léto! :-) L.

    OdpovědětVymazat
  2. Lucka, tak rád by rodič v takejto situácii vzal na seba všetku bolesť dieťaťa. Veľmi dobre to poznám. Keď bola dcéra malá s uškami sme mali veľké problémy a vytrpela si svoje. Nosné mandle jej vyberali 3 krát. Nosné mandle totiž dorastajú a jej tlačili na eustachovu trubicu a uško sa vždy pri prechladnutí zapálilo a bolelo. Dnes má dcéra stále trošku problémy v lietadle. Prajem Vám už len zdravie a statočné dievčatko pozdravujem. Andrea

    OdpovědětVymazat
  3. Mila Lucko, moc dobre vim jak jste se citila.My jsme si prosly s Filipkem tim samym peklem.Jedine co jsem si prala byt uz doma a hlavne nemuset jet zpet.U nas to bylo opravdu peklo, vecer nemohl vubec polykat a dostal teploty a hrozne ho bolela hlava a ouska, nemel ho pichle.Trvalo to 5 dni a noci, byly vedra a on chudak doma trpel.Ale zvladly jsme to bez hospitalizace.Bylo to peklo, takze jsem to prozivala s vamy.Preju Emicce jen zdravi a zadne dalsi nemocnice.Krasny den.Monika

    OdpovědětVymazat
  4. Luci, ten strach znám. Bohužel mě provází celý život. I dnes, kdy jsou dcerky dospělé , se o ně šíleně bojím a bát budu. A malé přeji, ať je zdravá a už nikdy ( až na malé výjimky)do nemocnice nemusí.

    OdpovědětVymazat
  5. Ahoj Luci, tak to jste si všichni užili své... Ale jste obě holky statečné, když jste to tak pěkně zvládly! Hlavně ať už je vše v pořádku a žádné nemocnice! Přejeme Emičce i vám oběma moc zdraví!
    V.

    OdpovědětVymazat
  6. Ahoj Luci, zvládli jste to ale parádně! Sledovala jsem vás na IG, myslela jsem na vás, holky... nestíhám ale komentovat, potřebovala bych natáhnout den. Posílám spoustu pozdravů, ať je malá slečna brzy fit a užíváte si spolu nádherných jarních dnů :-) Renata

    OdpovědětVymazat

Děkuji za komentář!