Odpočítávání

pondělí 30. listopadu 2015

Myslela jsem, že letos adventní kalendář ani nestihnu. Všichni mají krásně zabalené dárečky pověšené na větvi, pečlivě vybírané předměty, krásná čísla... Fakt letos s podzimním a vánočním focením není čas a do obchodů chodím jen v největší nouzi.

Ale zalíbila se mi představa kalendáře, kdy bude malá prostě odpočítávat. Procvičí si čísla:). Mikuláš jí zcela jistě nějaké sladkosti donese, ona navíc miluje perníčky. A já jsem ráda, že má pořád ještě radost z maličkostí a z toho, co jí vyrobím. 

Tady se tedy podílela i ona sama, protože teď nechodila kvůli nemoci do školky. Bylo třeba jí nějak zabavit. Už mi bohužel došly oblíbené zdobící pytlíky, takže posloužil obyčejný pytlík s ustřiženým rohem, ale to nevadí. Líbí se mi, že od zadělání těsta to celé zabralo tři hodiny, navíc to skoro nic nestálo. Byla to fakt rychlovka. 

Jen mi někdy přijde, že nemám jedno dítě, ale dvě. Muž dělal blbosti a při věšení rozbil soba. To jsem s ním tedy chvíli nemluvila. 

Prostě milujeme perníčky.

Jen ho asi budu muset schovat, aby se jí na to neprášilo (to mi jaksi předem nedošlo:))). 

Recept na těsto i polevu najdete v příspěvku Napečeno







Perníčky ještě budou a budou hezčí. Chci vám opět ukázat nějaké nové vzory v severském stylu, co měly loni takový uspěch. 

L.

Advent

neděle 29. listopadu 2015


Máme tu první adventní neděli. 

Věnec je u nás letos docela klasický, žádný výstřelek. Naopak, chtěla jsem živý, zelený, jednoduchý. Už roky toužím po cesmíně a letos jsem se jí konečně dočkala. Svatka alias Coolinářka, moje skorosousedka, mi ochotně nabídla keř a jsem jí moc vděčná. Sice mě ta cesmína pořádně popíchala a naaranžovat jí okolo svícnu (Ib Laursen) bylo celkem náročné, ale jsem z výsledku nadšená. Můj muž o něco méně, ale úplně netuším, co by si představoval:). Cesmína je prostě vánoční rostlina a vždycky se mi líbila. 

Letos máme také nové skřítky:).

K andělíčkům z papíru se ještě vrátím v nějakém z dalších postů, stejně jako vám ještě ukážu adventní kalendář z perníku.












Fotky se dnes nedařily, byla opravdu celý den tma.

Hezkou první adventní neděli všem!

L.

První

sobota 28. listopadu 2015

...a snad ne poslední sníh se u nás objevil v pondělí. Se slečnou jsme přiskočily k oknu a úplně nám to zvedlo náladu. Ale jak asi tušíte, za dvacet minut po té bílé kráse nebylo ani památky. Loni jsme se tu dočkali až koncem prosince (a to teda nebyla žádná velká nadílka) a pak snad někdy v březnu. 




E. by si od Ježíška mimo jiné přála sníh - tak to abychom mu konečně napsaly, že? My jsme ale ostudy. U nás je to teď takové zpomalené. Jsem teď jako klokanice, protože to moje skoro čtyřleté mládě je nemocné a chce se pořád chovat. Mám hodně plánů, do Vánoc toho musím stihnout celkem dost, ale výhodou je, že do všeho můžu slečnu zapojit. 

Dnes jsem stihla adventní kalendář, uklidila jsem dětský pokoj, odevzdala pár zakázek a hodně jsem se mazlila s tím svým štěstím.

Hezký víkend!

L.

Poděbrady Revisited

čtvrtek 26. listopadu 2015

Jezdíme tam často. Však víte, že je mám ráda.

Vyšel nám volný den v týdnu a jelikož mívám ty pracovní víkendy, tak se to takhle v týdnu docela hodí. Muž měl po náročných zkouškách v práci a potřebovali jsme i něco zařídit s dědečkem v Nymburce.

Ale byl čas na procházku i na výborný oběd ve Spa Felicitas. Právě tam jsme měli svatební hostinu i svatební noc a nikdy nás nezklamou. Mají tam teď zvěřinovou nabídku a pochutnali jsme si. 


Kolonáda je nejkrásnější na jaře a v létě, ale mám v tomhle městě místa, která jsou úžasná v jiných ročních obdobích. Například park a les u slepého ramene Labe, kam chodíme na proutky:).







No jo, budou Vánoce:)...

L.

Zážitky

středa 25. listopadu 2015

Ještě pořád jsem plná dojetí a dojmů ze křtin druhé holčičky mojí kamarádky Magdy. 

Naše prvorozené dcerky jsou stejně staré a mají se moc rády. Magda je jeden z těch nejbližších lidí a mám ráda její rodinu. Prožívaly jsme spolu svatbu, první těhotenství, já s ní to druhé, prožíváme spolu i bydlení a práci a vlastně veškeré každodenní radosti i starosti. Jsme spolu v kontaktu neustále, kolikrát od rána až do noci. 

Je velké štěstí mít někoho takového. Někoho, kdo na vás myslí, když přijde nemoc, když máte moc práce, když v obchodě spatří něco, co by se vám hodilo,... kdo vám přeje jen to nejlepší. O tom je přátelství.

A každý vztah a život obecně je o zážitcích, které se společně prožijí. Já děkuji, že jsem u této chvíle mohla být a ráda jsem ji zdokumentovala. A co víc, je mi ctí, že holčička má druhé křestní jméno po mně. Já křtěná nejsem a ani nikdy nebudu biologická teta, protože nemám sourozence, ale tady si to vynahradím.











Jak jste si mohli všimnout, obřad byl pravoslavný a všechny ty ceremonie na mě působily magicky. Bylo to krásné a jsem ráda, že jsem to mohla zažít, navíc na tak krásném a historicky významném místě.

L. 

Vánoční inspirace

úterý 24. listopadu 2015

Letošní Vánoce budou trochu jiné. Manžel si přál nějaké vánoční barvy, jeho bílá a minimalistická výzdoba jaksi neuspokojuje:). I já mám odjakživa o Vánocích ráda trochu té červené, tak to pro mě není moc velký kompromis. Spíš to s ní nebudu přehánět a budu to s přibývající vánoční atmosférou stupňovat:).



Nové finské sklo jste u mě již zřejmě zaregistrovali. Moc se těším, až se bude blyštit na vánočním stole. Alespoň část, ten zbytek budu mít totiž až pod stromečkem. Také mě oslovila nová vánoční kolekce, taktéž od značky Iittala, která se jmenuje Tanssi a je inspirovaná Liškou Bystrouškou. Zakoupila jsem běhoun na stůl. Já na ubrusy nejsem, ale na ten slavnostní stůl by to přeci jen něco chtělo.

Letos bych také chtěla vyrobit nějaké skládané hvězdy, papírové andílky už máme. Svítící papírová hvězda do okna nesmí chybět.

Co se týče svícnu, ten adventní mám úplně jednoduchý od Ib Laursen a bude naaranžovaný s něčím zeleným (moc bych chtěla cesmínu a bobule). Dál jsem si přála svícen Nappula, ale už jsem po všech těch výdajích nechtěla utrácet, tak si ho dopřeji někdy v budoucnu a teď použiji svícny Blomster z IKEA. Myslím, že vypadají moc hezky a k běhounu se budou hodit. 

Jak to bude vypadat u vás?:)

L.

Když se zamilujete

pondělí 23. listopadu 2015

...srdce se vám rozbuší, nevidíte, neslyšíte... 

Je možné, že se vám to přihodí s nějakou věcí? Mně ano.

Potkalo mě to nedávno. Brouzdala jsem takhle Instagramem, sledovala ty nádherné fotky a obdivovala luxusní sruby... V tom vidím v jednom srubu na stole sklenici s dezertem. Dezert mi byl jedno, ale ta sklenice... Ta byla jako na míru dělaná k tomu prostředí. Ve svitu svíček působil celý ten výjev magicky. Tomu se říká atmosféra. Jenže to byla jen fotka, nikde ani zmínka, žádný popis.

Vypustila jsem to z hlavy.

Po čase takhle brouzdám Pinterestem a tam se vám snadno přihodí něco podobného. Tenhle žrout času a v konečném důsledku i peněz já mám moc ráda, využívám ho kvůli práci, ale často se jen tak kochám. A prostě tak koukám na tu směs nádherných věcí, které chci všechny mít a okamžitě zrealizovat, no a narazím na nástěnku týkající se Finska. To je fascinující země! Národní jídlo, obrázky krásné i nevlídné přírody, barevné šaty, folklorní vzory a mezi tím vším...

...ta sklenice.

To snad není možné, to je ono. Bušení srdce, chci to hned mít.

Je to legendární finské sklo od značky Iittala. Tuto kolekci, která se jmenuje Ultima Thule, navrhl v šedesátých letech (1968) designér Tapio Wirkkala. Když si ho vyhledáte v Googlu, vyjede na vás portrét pána s plnovousem a dýmkou. Kolekce užitkového skla byla původně navržena pro finské aerolinky Finnair na trase Helsinki - New York. Stala se ale legendární i mimo tuto sféru a nyní patří k finskému dědictví. Je to jedna z těch věcí, které můžete darovat třeba ke svatbě, které si předáváte z generace na generaci a hýčkáte si jí.

Ohromeně jsem četla o tom, jak si Tapio počínal při návrhu a při samotné výrobě. Design představuje tající ledovce na Laplandu, kam autor jezdil odpočívat od tíhy světa. Je úžasné, když je pro někoho příroda takovou inspirací. Tapio se prý původně snažil sklo ořezávat, ale nakonec došel k foukané verzi. Určitě shlédněte VIDEO o tomto géniovi, jeho pohledu na svět, na přírodu, na materiály a o procesu výroby. Skrze tvorbu se prý designér mohl dostat do jiného světa - a to já teď taky, protože jeden z jeho kousků mám doma a působí na mě úplně magicky. Posuďte sami.

Je to vintage karafa a jsem z ní nadšená:).











Zdroj

Zdroj

Zdroj

Zdroj



A nebyla bych to já, kdybych už neplánovala pořízení dalších kousků do kolekce. O Vánocích se dočkám dvou typů sklenic. Tímto děkuji i mamince mého muže, že mě v tomto podporuje. Ona je takový můj spiklenec, pokud jde o utrácení:)).

A mě zajímá - stalo se vám tohle s nějakou věcí? Něco takového, co jste museli mít? Já značku Iittala zbožňuju a určitě do budoucna přikoupím i nějaké kousky z jiných kolekcí. Líbí se mi, že jsou to věci, které tu nemá každý, což se samozřejmě může změnit:-D.


P.S. Na tenhle článek jsem se moc těšila, jen mi to trochu trvalo. Karafu jsem koupila už někdy v září, ale putovala ještě přes Anglii a Brno:-D. Děkuju kamarádce Marki, která mi tenhle vintage kousek dovezla!

L.

Sweater Weather

středa 18. listopadu 2015

Užíváme si každý den s naší nejmladší v rodině. Ale však víte, jsou dny, které jsou prostě speciální. A nemusí to být výlet do Disney Landu, aby bylo dítě v sedmém nebi. Naopak. 

Volná neděle byla jako dělaná pro výlet na chatu. Prarodiče si tam slečnu vyloženě užívají a já to zase moc ráda zachytím. Však mě znáte. Na tyhle okamžiky prostě ráda vzpomínám a nesmějí chybět v deníčku. Jsou dny, kdy jsem vyšťavená, kdy jsem spala zase jenom čtyři hodiny, vrátila se z náročného focení a bolí mě celé tělo, ale stejně mi to nedá... To je prostě vášeň.

Dětem toho stačí fakt málo, jen si na ně udělat čas a něco jim předat, ukázat. Chtěli jsme jí ukázat, jak se dělá ohýnek a upéct společně buřty:). To jsou věci, které jí totiž fascinují. Kolikrát jsme spolu šly na procházku a ona sbírala klacíky a zakládala ohýnek... 

V dědově lese je krásně. On se o něj moc hezky stará a já si moc vážím lidí, kteří o něco pečují. Když mi ukazuje vlastnoručně postavený plot, lavičku pod vzrostlým modřínem, vidím tu pýchu a nadšení - a to mají šťastní lidé. 














Když dny jsou čím dál kratší, ale ještě vyjde krásně sluníčko a svetrové počasí, je třeba si užít přírody, protože pak nám to bude přes zimu chybět.  

Můj podzim má SOUNDTRACK, račte si ho poslechnout:).

L.